Z rodného města si asi nic nepamatujete, nicméně co vás napadne, když se řekne Praha?

Navštívila jsem ji před patnácti lety a je pro mě spojena s mnoha emocemi. Vnímám její obyvatele, historii, budovy, historickou část. Dobré jídlo, knedlíky, vepřové se zelím i pivo.

Vyprávěli vám rodiče o vašem rodném městě?

Ani ne. Je to společné mnoha emigrantům, kteří se odstřihli od předcházejícího života. O to byla zajímavější návštěva s mojí matkou. Babička mi však posílala desky s českými pohádkami, které jsem ráda poslouchala. Obdivovala jsem krásnou řeč. Začala jsem číst poměrně brzy, maminka mi četla hodně česky, ale i švédské knihy, jak jsem se vpravovala do nového života a do švédštiny.

V jednom rozhovoru jste vysvětlila, že milujete svobodu a pozdní ranní vstávání. Kdy jste se rozhodla, že budete spisovatelkou?

Svobodu miluju, ale s pozdním vstáváním to není až tak pravda. Mám dvě děti, takže jsem se o ně starala a připravovala jim každý den snídani. Nicméně jsem chtěla být spisovatelkou snad odmala. Moji rodiče byli velmi kulturní lidé. Otec, filmař Ivo Dvořák, natočil v roce 1975 švédský film podle Kafkovy Proměny. Jeho sestrou, mou tetou, byla výtvarnice Eva Švankmajerová.

Toužila jsem psát seriózní literaturu. V roce 2007 cosi kliklo a rozhodla jsem se napsat romantický příběh plný vášně a erotiky, se šťastným koncem. Stalo se to mým koníčkem, úplnou posedlostí.

Neustále jsem psala, myslela jsem na to při vaření, při práci na zahradě. Nedokázala jsem přestat, to je celé.

Vaši hrdinové často překonávají intriky druhých. Které považujete za nejhorší?

Těžko říct, snad nenávist, křivdu, bezpráví. To je dávné umělecké téma. Třeba v románu Nepřátelé a milenci je hrdinou tvrdě pracující muž, který touží po princezně z vyšší společnosti. Když ji potká, zjistí, jak jsou v mnohém odlišní. Přesto touží dostat se do jejího světa. Avšak její bohatí rodiče ho nenávidí.

V románech ze současnosti nebo i historických často píšete o rozporu mezi liberální a konzervativní výchovou. Jakou metodu jste prosazovala jako matka?

Smyslem je vychovat člověka schopného samostatného života. Laskavého k druhým, pečujícího o sebe i o své blízké. Takže samozřejmě liberální výchovu.

Švédsko je známé jako Mekka detektivní literatury. Jaký je zájem o romantický žánr?

Máte pravdu, dominuje detektivní literatura. Když jsem začínala a nabízela svůj rukopis nakladatelům, tak se podivovali: Toto je co? Ale já se nedala, pokračovala jsem v psaní a dokázala jsem si vytvořit okruh čtenářů. Jsem samozřejmě ráda, že mé knihy slaví úspěch. A věřím, že se objeví další autoři romantického žánru. Ve Švédsku jsou opravdu výteční autoři detektivek, ale všichni máme společné, že jde o literární tvorbu.

Co máte ráda v lásce vy sama?

Mluvme o hrdinech mých knih. Velice důležité jsou vztahy mezi lidmi, kdy respektují jeden druhého. Muž by měl být silný, ale zároveň citlivý a hodný rodičovské role, žena pracovitá. Je dobré, když jsou lidé veselí a schopní spolu mluvit a domluvit se.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: