Hlavní obsah

Milota Havránková si o fotografiích hlavně povídá

Právo, Jan Šída

Pražská Leica Gallery připravila soubornou výstavu Bílá místa slovenské fotografie, která trvá do 20. listopadu. Expozice prezentuje práce tvůrců, studujících v ateliérech pod vedením fotografky Miloty Havránkové, a to od roku 1972 až do současné doby.

Foto: katalog výstavy

Nadsázka a práce se skrytými významy vytváří z banálních témat originálně pojaté obrazy. (Tomáš Agat Bɫonski, My jsme, 2001).

Článek

K vidění jsou díla Mira Švolíka, Antona Sládka, Dominiky Horákové, Silvie Saparové a dalších. Hlavní ideou přehlídky je ukázat a posléze i akcentovat zásadní uzlové body vývoje československé fotografie.

Klíčovou roli hrála v uměleckém vývoji všech vystavujících právě Milota Havránková. Na tiskové konferenci k výstavě mluvila především o tom, že nikdy nechtěla hodnotit práce svých žáků v kategoriích dobrá či špatná fotografie, ale vždy je vybízela, aby si s ní o díle povídali. Trvala na tom, aby fotografie vyjadřovala emoce a vyprávěla příběh.

Navíc si nikdy nepřála, aby studenti „kopírovali“ její výtvarný rukopis, naopak je nutila, aby si našli svůj, podle kterého by je každý na první pohled poznal. Díky tomu se drtivá většina jejích svěřenců stala výraznými tvůrci.

Výstava ukazuje umělecké cesty, kterými lze překročit běžný rámec fotografie. Některá díla oscilují na hraně fotografie a grafiky či abstraktního umění. I klasické disciplíny, jako jsou zátiší nebo portrét, posouvají tvůrci do originálních dimenzí.

Tomáš Agat Bɫonski dvojportrétem My jsme vyobrazil na dvou velkoformátových snímcích obyčejné slepice. Koncepci díla však pojal s naprostou vážností a precizností, se smyslem pro detail. Každý opeřenec má pod svou podobiznou curriculum vitae se jménem, místem narození, znamením zvěrokruhu, povahovými vlastnostmi, produkcí vajec i oblíbeností v kolektivu. Koncept připomíná personální materiály státních úředníků.

Nadsázka a práce se skrytými významy vytváří z děl, která působí na první pohled banálně, pozoruhodné obrazy. Důležitá je i autorská vstřícnost k divákovi a otevřenost k okolnímu světu. To všechno se Milota Havránková snažila své svěřence vždy naučit.

Reklama

Výběr článků

Načítám