Limbo přijede do Prahy poprvé. Mohl byste soubor představit?

Tvoří ho umělci ze všech koutů světa, z New Yorku, Paříže, Berlína, Montrealu i Austrálie. S touto produkcí už čtyři roky jezdíme po světě. Účinkují v ní umělci mnoha talentů, nejen vynikající cirkusoví artisté, ale i nadaní hudebníci, zpěváci a tanečníci.

Jak se vám podařilo shromáždit tolik talentovaných osobností?

Když mě napadla myšlenka na představení Limbo, hledal jsem obsazení z lidí nadaných mnoha talenty a kvalifikacemi. Naše show je stále na cestách, proto jsem nechtěl mít umělce jen z jednoho města. Snažil jsem se vybírat takové, kteří jsou specialisty ve svých oborech a zároveň jsou schopni vytvořit vyváženou kombinaci dovedností a talentů.

Scott Maidment přešel od práce s Madonnou k novému cirkusu.

Scott Maidment přešel od práce s Madonnou k novému cirkusu.

FOTO: Ben Walsh

Limbo je cosi jako předpeklí, místo nalézající se mezi naším světem a peklem. Souvisí tento význam s obsahem produkce?

Přesně tak, to je idea, ze které jsme vycházeli. Zajímalo nás toto zvláštní místo. Ale já kromě toho miluju i samotnou energii zvuku tohoto slova. Takže s jistou volností lze říci, že naše představení vypovídá o tomto podivném prostoru mezi nebem a peklem.

Prostor jako takový vás zřejmě zajímá. Svědčí o tom i fakt, že Limbo se odehrává v replice secesního dřevěného šapitó dovezeného z Belgie, které bude postavené na Letné...

Show vznikla speciálně pro tento prostor nazvaný Spiegeltent nebo Magic Mirror. My ji také jinde nehrajeme. Je to velmi příjemné prostředí a já miluju atmosféru, která panuje uvnitř Spiegeltentu. A každou produkcí se jí snažím co nejvíc přiblížit. Toto je už má třetí nebo čtvrtá show vytvořená pro Spiegeltent a tento prostor svou zvláštní estetikou a prožitkem každou show velmi ovlivnil.

Co vám dává nový cirkus jako režisérovi?

Mám rád to, že jako cirkusový performer můžete hrát a vyprávět příběhy za pomoci prakticky jakéhokoli jazyka. A také mám rád blízký kontakt umělců s diváky. Cirkus se přece většinou hraje v kruhovité manéži a právě kruh nebo koule je nejpřirozenější tvar, který nalézáme v přírodě této planety. Kruhovitý prostor navíc znamená bezprostřední sdílení energie mezi účinkujícími a publikem.

Jakou pozici zaujímá nový cirkus v Austrálii?

Získává stále větší popularitu, už proto, že Austrálie je velmi sportovní země. Všichni Australané milují sport a cirkus ve své podstatě tvoří velmi dobrou spojnici mezi sportem a kulturou, sportem a uměním. A tak stále větší počet lidí zajímajících se o nový cirkus dokazuje, že cirkus nemusí znamenat jen lvy, tygry a další zvířata, ale může docela dobře využívat fyzičnost umělců jako hlavní jazyk.

Máte oblíbený novocirkusový soubor, jehož produkce vás inspirují?

Mám rád taková představení, která dokážou diváky oslovit a zaujmout co nejpřímějším způsobem. Nejvíc si užívám, když cirkusoví umělci svým uměním dokážou vytvořit co nejtěsnější spojení s publikem.

Po řadu let jste byl členem kreativního týmu zpěvačky Madonny. Ta ostatně už dvakrát navštívila i představení Limbo. Co jste si z této spolupráce odnesl?

Jednou z mých největších zkušeností ze spolupráce s Madonnou je poznání, že je to mimořádně tvrdě pracující osobnost, cílevědomá a téměř dokonalá. Nikdy jsem nezažil umělce, kteří by pracovali tak tvrdě, jako jsme pracovali my na jejím posledním turné. Bylo neuvěřitelné pracovat tolik hodin a tak naplno. A to jsme její show zkoušeli tři měsíce!

Její produkci jsme odehráli více než stokrát předtím, než vyjela na turné. Jasně, že Madonna má dost peněz na to, aby mohla takto pracovat a sehnat umělce, o které má zájem, ale na druhé straně je také nutné vidět, že se stále zajímá o nové nápady a inscenační styly. Myslím si, že to je i důvod, proč ji stále přitahuje má práce. Přišla se podívat i na mou novou show, kterou jsem uvedl v Londýně minulý týden. Takže stále je v kontaktu s většinou toho, co dělám.