Byl jedním z hostů cyklu Letní filmová akademie, v němž filmoví tvůrci představují divákům svou profesi, a vyprávěl mimo jiné o vztahu režisérů a producentů.

„Jen málo producentů dokáže ustát pocit moci nad talentem. Sami talent nemají, ale ti lepší z nich ho alespoň dokážou rozpoznat. Stejně jako ochránci přírody či památek mají problém uvědomit si, že příroda i památky mají právo chátrat, případně růst si svým způsobem. Amerika prožila v sedmdesátých letech zajímavou zkušenost s režiséry, kterým bylo umožněno úplně všechno, a pak kvůli tomu krachovala studia,“ řekl Sedláček.

„U nás měli režiséři velké slovo v devadesátých letech a tehdy se také stalo, že zkrachovalo studio, když Jan Svěrák natočil svůj druhý – a mimochodem výborný – film Akumulátor 1. Dneska si producenti myslí, že jsou páni světa, a chovají se k tvůrcům jako k poddaným. Myslí si, že když má někdo peníze, tak zároveň ví, co jsou hodnoty a co je dobré. Hledá se osvícený producent, který umožní vzniknout něčemu, jako byl francouzský film padesátých let nebo americký film sedmdesátých let,“ dodal.

Rozprava s Robertem Sedláčkem, vedená programovou ředitelkou Letní filmové školy Ivou Hejlíčkovou, byla bouřlivá a vedle filmových témat došlo i na nedovzdělanost novinářů, úpadek naší civilizace či neexistenci smyslu života.

Okrajově Sedláček zmínil i seriál o prvorepublikových hercích Bohéma, který právě připravuje pro Českou televizi. Část diváků se autorovou sršatostí bavila, zatímco část odešla, poté co Sedláček obrátil svůj vztek k publiku a parafrází Milana Kundery vyzval přítomné, ať „čtou dílo a nelezou za autorem“.