V čem se Fringe festival liší od ostatních evropských kulturních festivalů?

Fringe festivaly pořádané po celém světě jsou jedinečné otevřeností, přihlásit se může se svou produkcí kdokoli. Filozofie původního edinburského Fringe je založena na zásadě nikoho neodmítat, takže Fringe je festival s největším počtem účastníků na světě, jehož produkce se konají doslova všude.

Pražský Fringe vychází ze stejné zásady. I když omezujeme počet inscenací na asi padesát, o to vyšší je pak jejich kvalita a nižší riziko zklamání pro návštěvníky. Každý rok vybíráme z přibližně sto padesáti přihlášených produkcí. Tím, že se může přihlásit každý, vzniká mix žánrů i zemí, z nichž inscenace pocházejí. Každé představení trvá zhruba do šedesáti minut, takže diváci mohou během jednoho večera stihnout tři, čtyři, dokonce i pět produkcí najednou. Přispívá k tomu i levné vstupné.

Jak se Prague Fringe proměnil během patnácti ročníků?

Začínali jsme ve skromných podmínkách s představeními rozptýlenými po pražském Novém Městě. V roce 2002 to bylo šedesát akcí, letos jich nabízíme přes dvě stě sedmdesát. Během posledních osmi devíti let jsme se přestěhovali na Malou Stranu, kde se festival produkčně lépe zvládá.

Vliv festivalu na město je obrovský. Už to, že návštěvníci Prague Fringe utratili během posledních devíti let ve městě přes pět miliónů korun, je nepominutelné. Ale nejen to, Fringe prostě městu dělá dobré jméno.

Každé větší evropské město usiluje o jeho pořádání a je na něj patřičně hrdé. Investuje do něj peníze, o nichž ví, že se mu vrátí, navíc turisté navštěvující každoročně Fringe patří k těm, o něž každé město stojí. A pražský festival Fringe patří do rodiny World Fringe Alliance, která zahrnuje i New York, Hollywood, Kapské Město, Grahamstown, Amsterdam, Brighton, Perth a Adelaide. Fringe je prostě dobrá obchodní značka, která platí po celém světě.

Lze v produkcích Fringe najít nějaké jednotící téma?

To opravdu jen stěží, i když občas zničehonic vyvstanou společná témata. Letos se to týká spíš určitých okruhů produkcí, máme fantastickou sérii představení z Jihoafrické republiky, USA, Anglie a Skotska.

Promítá se do produkcí Fringe současná situace ve světě?

Zcela určitě. Mnoho inscenací je čerstvých a zatím ještě nebyly nikde provedeny. A řada z nich reflektuje aktuální světová témata. Například Echoes by Henry Naylor je drama, které vypráví příběh dvou britských žen, džihádistické nevěsty a viktoriánské průkopnice, jejichž narození dělí 175 let. Obě cestují na Východ budovat impérium a vidí svou ideální vizi utopenou v moři krve.

The End of Politics je zase one man show amerického komika Boba Bella, v níž komentuje současné problémy včetně toho, že na místo našich politických, ekonomických a sociálních institucí nastupuje hyperelita, která se zajímá jen sama o sebe. Rovněž se s diváky dělí o své osobní zkušenosti Newyorčana zahrocené do komentářů s hořkými pointami.

Jak je Fringe financován?

Od začátku nás podporuje hlavní město Praha a máme řadu partnerů a sponzorů, kteří nám pomáhají s ubytováním i zviditelněním festivalu. Velká část nákladů je hrazena z poplatků umělců, kteří na svou účast na Fringe získávají zase podporu ve svých zemích. Právě finanční spoluúčast umělců je pro Fringe typická.

Máte své favority v letošním programu?

Kromě zmíněných produkcí bych rád upozornil na úžasnou adaptaci Shakespearova Richarda III. pro jedinou herečku Emily Cardingovou, při které se doslova otřásají zdi. A pak na představení A Special Day, jež vypráví příběh dvou sousedů, kteří se setkají osudově 8. května 1938, kdy Hitler navštíví Mussoliniho Itálii. Je to představení plné emocí.

A pokud dáváte přednost dobré relaxaci, pak by vám neměla uniknout produkce Zach & Viggo: Thunderflop, show s vysokou mírou energie a nízkou mírou náročnosti na diváky. Směsice klauniády a fyzického divadla láká na napínavou komediální jízdu s tancem, neviditelnými rekvizitami a pestrými trikoty. A v neposlední řadě přinese určitě radostný zážitek i The London Gay Men’s chorus, hvězda vyprodaného koncertu na loňském Prague Pride.