Článek
Největší zážitek tohoto koncertu plyne pochopitelně z toho, že obě hvězdy kromě sólových árií zpívají spolu, a to v řadě duetů. Jejich hlasy totiž k sobě výborně lnou, cítění belcantového repertoáru rovněž, stejně jako nakažlivá energie, která z jejich projevu prýští na publikum. A tak k vrcholům večera patřil hravě rozehraný duet Adiny a Nemorina z Donizettiho Nápoje lásky a dramatický závěr Rossiniho Otella, jimiž končily obě poloviny koncertu. Zejména finále Rossiniho u nás málo známého Otella, v němž titulní hrdina Desdemonu neuškrtí, ale probodne, sledovalo publikum bez dechu.
Bartoli se mimoto blýskla brilantními koloraturami z Rossiniho Popelky i procítěnou Rossiniho Desdemonou. Villazón si nenechal ujít příležitost představit v Praze své podání slavné árie Nemorina Una furtiva lagrima z Donizettiho Nápoje lásky. Půdu mu připravilo o den dříve vysílání inscenace této opery v jeho režii a s jeho Nemorinem z Baden-Badenu na ČT Art. A i když jeho Nemorino je roztomilý nemotora s krásným hlasem a suverénně znějícími výškami, árii by mohl mít dynamicky lépe propracovanější. Výrazově plastičtěji v jeho podání zněla Belliniho romance Torna, vezzosa Fillide.
Méně zaujali oba pěvci vstupními koncertními áriemi z Mozarta, do jejichž podání jim přeznívá hodně z italského stylu, především široké výšky a rozvolněný rubatový rytmus. Lépe si vedli v duetu Fiordiligi a Ferranda z Mozartovy opery Cosi fan tutte, který vyvolal první bouřlivý aplaus publika. A ten pak provázel každou árii i duet a na konci se tleskalo dlouho a vestoje.
Třetí hvězdou večera byl švýcarský orchestr La Scintilla, který zazářil dokonalou souhrou, přestože je řízen „pouze“ houslistkou Adou Peschovou, koncertní mistryní orchestru i Curyšské filharmonie, uchvátil dynamickým odstíněním od nejjemnějších pianissim až po plný orchestrální zvuk, který má užitím starých nástrojů specifickou barvu, a celkově bravurní hrou. Kromě několika předeher, z nichž lahůdkou byla zejména Rossiniho Popelka, potěšil i Belliniho Koncert pro hoboj a orchestr se sólistou Pierem Luigim Fabrettim, jinak hráčem švýcarského orchestru.
V přídavku se pak obě pěvecké hvězdy zalichotily publiku populárním operetním repertoárem a došlo i na společně zatančený valčíček. Divadelní projev ostatně nescházel ani u interpretace jednotlivých árií a duetů a užíval si ho jako vždy zvláště temperamentní Villazón.
| Cecilia Bartoli & Rolando Villazón, Orchestra La Scintilla of the Zurich Opera |
|---|
| 6. prosince, Smetanova síň Obecního domu v Praze |