Skladba De staat z let 1972 až 1976 na úryvky z Platonovy Ústavy je jedním z klíčových děl Andriessena. Spojil v ní svou zálibu v bigbandovém jazzu s minimalistickými repetitivními postupy, jaké uplatňoval v raných dílech Steve Reich. Současně se v této skladbě vymezil tvrdě nejen proti romantismu, ale i proti serialismu, jemuž se původně věnoval.

Andriessen také opustil klasické složení symfonického orchestru, využil i amplifikovaných nástrojů. Kladl důraz na mohutný zvuk, v obsazení jsou čtvery housle, čtyři hoboje, čtyři lesní rohy, čtyři trubky, tři trombóny a jeden basový trombón, dvě harfy, dvě elektrické kytary a dvě piana. Čtyři jsou i zpěvačky, které zpívají rovně bez vibrata. Zdůrazněný je rytmus. Jeho pojetí.

Kontrastně bude působit nová skladba Michala Nejtka, která je intimnější. Inspiroval se u umělců 20. století Raymonda Carvera, Ingeborg Bachmannové, Luise Buñuela a Paula Celana. Ve skladbě jsou použity úryvky v originálech, některé živě, některé z nahrávky. Hlavní protagonistkou je zpěvačka Hana Blažíková, specialistka na barokní operu, která se sama doprovází na gotickou harfu. Na scéně ale ukáže i svou druhou tvář baskytaristky rockové kapely.