Nová alba: Slipknot, Janek Ledecký nebo reedice Led Zeppelin

Americká rocková formace Slipknot vydává první album po smrti svého baskytaristy Paula Graye a odchodu bubeníka Joeye Jordisona. Zůstává na něm věrná tvrdé metalizující hudbě, v tomto ohledu rozhodně své fanoušky potěší.

Po devíti letech vydává zpěvák a skladatel Janek Ledecký novou desku. Tvoří ji jeho starší předělané kompozice, novinky i coververze skladby Van Morrisona. K nahrání příjemné desky si pozval čtrnáct hostů, mezi kterými jsou Ivan Hlas, Ivana Chýlková, Peter Nagy, Jožo Ráž, Marta Jandová, Marek Ztracený, Lucie Vondráčková nebo Petr Kolář.

Britská skupina Led Zeppelin, momentálně stále spící, se připomíná remasterovanými reedicemi svých dvou alb. Jde o čtvrtou řadovou desku a po ní následující Houses Of The Holy. Nad zvukovými úpravami bděl kytarista kapely Jimmy Page. Přidány jsou i bonusové nahrávky a rarity.

Tři roky existující hudební projekt bratrů Maddenových z kalifornské skupiny Good Charlotte přichází s debutovým albem. Dvojice se na něm přiklání k popovým písničkám, jemným, znělým, neagresivním.

První album britské skupiny Catfish and The Bottlemen přináší syrový ostrovní indie rock. Formace je vydala po sedmi letech existence a úspěšném letošním létě, kdy vystupovala na třiceti britských letních festivalech.

Kolekce nových písniček třiasedmdesátiletého amerického zpěváka a skladatele Neila Diamonda je dvaatřicátou deskou v jeho diskografii. Snoubí se na ní pop a folk, výrazné jsou prvky country a je evidentní, že Diamond ví, jak napsat příjemnou písničku, která ctí žánr, v němž se pohybuje.

Druhé album v diskografii kanadské zpěvačky, která si získává stále větší popularitu. Nahrávka je jejím pohledem na současný elektropop ovlivněný stylem r’n’b. Je to příjemné několik minut, postupem času se vkrádá neodbytný pocit stereotypu.

Sedmadvacetiletý britský indiefolkový písničkář Ben Howard získal dvě ocenění Brit Awards a má na svém kontě i nominaci na Mercury Prize. Patří k aktuální silné generaci ostrovních písničkářů. Novinka je druhé album v jeho diskografii, které je stejně otevřené, melancholické i zvukově dotažené jako tři roky starý debut.