Článek
Onemocněl specifickým zánětem mozkových blan a ocitl se v kómatu. Právě jako odborník znající taje mozku, o kterém napsal stovky článků a vystoupil na dvou stovkách konferencí po celém světě, se dostal do situace, kterou nikdy nepředpokládal. S odstupem času, když nemoc pominula a on mohl rekapitulovat své zážitky a pocity, se rozhodl vydat svědectví.
Připojil se tak ke tisícům lidí, kteří získali zkušenost s prožitkem blízké smrti, již dokázal pro celý svět popsat Raymond Moody v roce 1976 ve své knize Život po životě. Však také Alexandrovo vyprávění cituje jeho slova, že je živoucím důkazem toho, že život po životě opravdu existuje.
Doktor Eben Alexander se tak stal jedním z těch, kteří se z kómatu probrali, a právě díky svému lékařskému vzdělání této zkušenosti více porozuměl. Zajímavé je, že na rozdíl od svědectví těch, o nichž psal Moody, nespatřil sám sebe v bývalých situacích, i když svým způsobem se o sobě dozvěděl hodně nového.
Apel na lásku a porozumění
Jako mladík miloval létání a jako muž parašutismus. Takže jeho cesta směřovala nad zem, do prostředí vesmíru, kde spatřil dívku, kterou dosud neznal, ale která mu dala najevo, že vše dobře skončí a že se vrátí ke svému pozemskému životu.
A on si později uvědomil, že kromě fascinace volným prostorem ho trápila neznalost vlastního dětství. Rodiče mu až s odstupem prozradili, že je jejich adoptivním synem, kterého milovali a umožnili mu vystudovat, nicméně svou matku, otce ani případné sourozence neznal. A vnímal to jako minus. Po uzdravení sourozence vyhledal a s překvapením zjistil, že ona „vesmírná“ dívka měla podobu jeho rodné sestry.
Reklamní slogan doprovázející jeho výpověď říká, že vám kniha změní život. Těžko říct. Jistě jeho víra v boha zesílila, ale největší proměna se udála v jeho nitru. Pochopil, jak člověk potřebuje pozornost a lásku svého okolí, jak mu vědomí rodiny dává jistotu existence, kterou ještě posílila milující manželka a děti, projevující o něj starost. A znalost rodných sourozenců.
Víc než jako svědectví z „onoho světa“ jde o apel na náš svět vezdejší. Na nezbytnost lásky, porozumění a rodičovské zodpovědnosti.