Hlavní obsah

Lidé Michaelovi ubližovali, myslí si stylista zesnulého krále popu

Novinky, Stanislav Dvořák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Stylista Michael Bush, který pracoval 25 let pro Michaela Jacksona, navštívil ve čtvrtek Prahu při příležitosti vydání knihy King of Style: Dressing Michael Jackson. Novinkám sdělil své pocity z krále popu.

Foto: Laura Pavlíková

Michael Bush

Článek

Pracoval jste s Michaelem 25 let. Víte o něm snad všechno...

Vím toho hodně, ale úplně všechno ne.

Jak jste se potkali?

Potkali jsme se na mých 27. narozeninách. Dělal jsem na takovém filmu pro Disneyland.

Jak důležitá pro něj byla móda?

Móda pro něj byla nástrojem, jak se vyjádřit při tanci. Takže to bylo hodně důležité, protože MTV, videoklipy, to jsou vizuální věci. Chcete se dívat na klip, takže oblečení bylo důležité.

Kreslil si vlastní návrhy?

Ano, ten kreslil lépe než já. On byl multifunkční, dělal všechno, byl fascinující. Hodně kreslil šaty i jiné věci, podíval se z okna a už kreslil...

Takže hodně vizuální člověk - jako Freddie Mercury.

Ano. A všechno to bylo umění. Jako jeho křesla. Když kreslil křeslo, byl fascinován tím, jak se křeslo dělá, kolika rukama projde, jak se začíná, jak ten proces pokračuje.

Byl hodně malý. Nosil rád podpatky?

Při tanci ne, tancoval v normálních botách. Někdy, když šel na veřejnost, tak si vzal podpatky, ale jinak vůbec. Byl sice malý, ale byl takový druh bytosti, že kdyby teď přišel, zatímco mluvíme, hned si všimnete, že někdo přišel do místnosti.

Řekl byste, že byl váš dobrý přítel?

Ano. Jeden z nejlepších přátel.

Byl jako dítě?

To byl. Strašně rád se pořád smál, někdy si lidé myslí, že smích není vhodný, ale když se nedokážete smát i sám sobě, tak se vám nedaří dobře. S ním to byla radost, těšil jsem se na práci s ním a nechtělo se mi nikdy odejít.

Když jsme něco filmovali a jeho něco srandovního napadlo, začal se smát. Smál jsem se s ním 25 let a to mi schází nejvíc, ten jeho smích.

Byl šťastný?

Extrémně šťastný. Věděl, že jeho posláním bylo vystupování před lidmi. Ten jeho dar, nadání, to bylo obrovské. Chtěl rozdávat lidem radost.

Ale v posledních letech nevypadal šťastný...

Ano, ale podívejte se, co mu lidi udělali. Vymýšleli si na něj věci a to mu hrozně ublížilo. A mně taky. Ptají se mě, proč dělám tu knihu a proč dělám tohleto a támhleto. Každý musí dělat to, co musí, aby byl šťastný, a ne se ohlížet na to, co kdo říká.

Michael hodně dával, ale od lidí nic nedostával zpět. To bylo pro něj tvrdé. Já třeba pomáhám charitě a hodně od nich i dostávám. Ale někdy ti lidé nic nevrací. To bylo pro něj těžké pochopit.

Reklama

Výběr článků

Načítám