Článek
První část s názvem Kamenný déšť nyní MOBA nabízí s příslibem, že do dvou let budou následovat další tři pokračování. Oheň, který postihl Henninga i jeho blízké, zanechal stopy nejen v jizvách po popáleninách, ale i uvnitř. Další den se uvidí s bývalou ženou, která se tak srdečně baví s kolegou, s nímž se navíc vůbec neměl rád. A ještě k tomu se šéfovou oddělení, kam je přidělen, stala ambiciózní mladá žena, kterou kdysi učil základy řemesla. Jenomže teď mu chce dát jasně najevo, kdo je tady šéf.
Na dlouhé seznamování není čas, policie objevila mrtvolu studentky ve stanu na Ekebergské pláni za městem. Byla ukamenována, její záda nesou stopy po bičování a jednu ruku má useknutou. Henning se pokusí aktivovat bývalý policejní „zdroj“ svých informací a on se kupodivu ohlásí. V okamžiku, kdy novinář objevil bratra dívčina přítele, oba původem z Pákistánu, je hoch během jejich interview zastřelen a Henning vyvázne jen tak tak. Jenomže vrahové dobře viděli jeho obličej…
„Jako muslim je člověk podřízen muslimskému zákonu a pro muslimy je šaría nad všechny ostatní zákony. Žádný jiný výklad islámu není přijatelný,“ dozvědí se policisté i Henning z internetové komunikace mezi těmi, kdo o kruté vraždě vědí jistě víc. „Jak si myslíte, že bude Oslo vypadat za třicet nebo čtyřicet let? Beztak všichni skončíme jako muslimové, indoktrinovaní a poslušní…“
Jako by člověk znovu slyšel „argumenty“ rasisticky nenávistného Anderse Breivika, který v roce 2011 vyhazoval do povětří budovy v Oslu a vraždil sociálně-demokratickou mládež na jejím táboře. Je to ilustrace skutečnosti, že fanatická nevraživost mající náboženský podtext, která nakonec k brutální vraždě dívky vedla, existuje. Možná i proto oslovil Enger svým poutavě napsaným dílem zahraniční veřejnost. Podle nakladatele vyšla první část v osmnácti zemích světa a filmová práva na všech šest dílů, i když byly napsány zatím jen tři, byla již prodána.
Dlouhá cesta ke psaní
„Moje cesta ke psaní byla dlouhá. Prvním placeným zaměstnáním, pokud nepočítám málo lukrativní a navíc dost útrpné sekání trávy sousedovi – jsem alergický na trávu, byl popelář na letišti v Oslu. Také jsem si vydělával jako číšník v hotelu. Byla to práce na celý den, takže nic pro mě,“ uvedl Enger.
„Letní prázdninový job na letišti netrval dlouho, a tak jsem se přesunul k větším věcem. Vzal jsem si pěkné tričko a začal pracovat v kiosku v nákupním centru Lorenskog. Pak jsem si zase oblékl dobře vypadající uniformu a přesunul se na devět měsíců na vojnu.“ Poslední tři měsíce trávil posloucháním skladeb skupiny Metallica. Muziku Enger miluje.
Však také hned všude uvádí svou internetovou stránku: http://www.thomasenger.net/music/, na níž si ji lze poslechnout. Vystudoval sport, žurnalistiku, devět let dělal v internetových novinách Nettavisen, posledních pět let jako šéfredaktor sportovní rubriky. Mimořádně ho zaujala historie.
„Musíte přece znát svou minulost, abyste mohli psát o současnosti, ne?“ říká.
Jako Seveřan má rád jednoho ze skandinávských autorů krimi Henninga Mankella. Také Johna Grishama, Jamese Pattersona, Michaela Chrichtona, Dana Browna, Joa Nesboa, Harlana Cobena a Johna Harta.
V říjnu nabídne nakladatel volné pokračování série pod názvem Fantomova bolest, začátkem roku 2014 pak třetí díl s názvem Instinkt dravce. A právě vznikající knížka se stejným hrdinou a s názvem Krvavá mlha vyjde ještě v první polovině toho roku.
Zrodila se další hvězda severské krimi.