Zdůraznila, že Figarová patřila k nejslavnějším osobnostem spojeným s brněnským Národním divadlem. V roce 1996 se stala držitelkou Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru balet. V roce 2001 obdržela Cenu města Brna v oboru dramatické umění.

Figarová neschází ani v síni slávy divadla, v níž jsou osobnosti jako Oldřich Nový, Karel Höger, Vlasta Fialová, E. F. Burian, Jiří Mahen, Miloš Nedbal nebo Jaroslav Vojta. Tanci se věnovala od deseti let. V roce 1930, v necelých 14 letech, tančila v premiéře baletu Vítězslava Nováka Signorina Gioventù a v roce 1932 byla jako elévka angažována do baletu brněnského národního divadla.

Mira Figarová

Mira Figarová

FOTO: Otto Mierny Ballon, ČTK

Členkou baletního souboru divadla byla celých pětadvacet let do roku 1961. Působila několik let v Praze. Později se ale vrátila do Brna. "Zaujímá post primabaleríny a vytváří řadu mimořádných kreací, kterým propůjčuje dokonalou techniku svého tanečního projevu neodmyslitelně spjatou s půvabem a elegancí," napsal o Figarové někdejší ředitel divadla Mojmír Wiemann.

Po odchodu ze scény byla až do roku 1976 profesorkou brněnské konzervatoře, kde se věnovala výuce klasického tance. Vychovala desítky tanečnic a tanečníků, z nichž mnozí se stali významnými osobnostmi tanečního umění. Jejím životním partnerem byl operní pěvec, sólista Janáčkovy opery, Národního divadla Praha a dlouholetý protagonista Opery v Linci, Zdeněk Kroupa.