Článek
Nestává se, aby se o žijícím spisovateli říkalo, že je nejhranějším a nejčtenějším autorem své země. Francouz Schmitt oslavil před dvěma lety abrahámoviny a tvrdí se to o něm už víc než deset let.
Hledání hranic světů
Ani u nás není neznámý. Jeho Libertina aneb Heslo morálka znají diváci v Brně, Manželské vraždění Na Jezerce, Hotel mezi dvěma světy v Opavě, Záhadu aneb Zapřenou lásku Na Fidlovačce, Oskara a růžovou paní v Hradci Králové a v Uherském Hradišti. Schmittovy hry a prózy zdobí vytříbený styl, pozoruhodné konstrukce příběhů, a vždy filozofické téma v nich.
V Enigmatických (tajemných, podivných, záhadných) variacích přijede na opuštěný severský ostrov, kde žije spisovatel a nositel Nobelovy ceny Abel Znorko, novinář. Jak se ukáže - manžel objektu inspirace oceněného Znorkova románu v dopisech. Téma: cit a pojmenovávání nejintimnějších prožitků s osudovou láskou.
Schmitt ale rozvířil retrospektivu vztahu nečekanými personálními zvraty. Jsou ozdobou strhujícího, pozoruhodnými jazykovými prostředky vystavěného příběhu. Na tomto místě také chvála překladu Michala Lázňovského. Hra míří od banalit milostného vztahu k jeho duchovnímu rozměru. Variace jsou zamyšlením o křehkých hranicích lidské sexuality, o překročitelnosti mezí tzv. mužského nebo ženského myšlení, vnímání i výkladu světa.
Stránský a Maléř
Spisovatele Znorka hraje plzeňská akvizice Martin Stránský jako samolibou, sebejistou, místy nesnesitelně domýšlivou perzónu, jejíž vnitřní a intimní svět je ale okolnostmi zviklatelný, dokonce zpochybnitelný. Jeho protivníka Erika Larsena, a jak se ukáže vlastně skutečného partnera v intimní milostné korespondenci, hraje v postupném získávání územní převahy Jan Maléř. Ti dva, to je herecký koncert a ozdoba letošní zatím programově nadprůměrné skladby dvacátého ročníku festivalu Divadlo.
Divadlo Josefa Kajetána Tyla Plzeň - Eric-Emmanuel Schmitt: Enigmatické variace. Překlad Michal Lázňovský. Režie Jan Burian, dramaturgie Irena Hamzová Pulicarová, scéna a kostýmy Dana Svobodová. Česká premiéra 10. června 2011, psáno z reprízy 13. září 2012 v Klubu Komorního divadla na festivalu Divadlo Plzeň.