Skladatel Richard Wagner (1813 - 1883) byl v židovském státě tabu po sedm desítek let. Zastával totiž antisemitské postoje a byl mimořádně oblíbený u německých nacistů. Bojkot Wagnera už v minulosti někteří izraelští muzikanti prolomili, nikdy ale nebyl věnován celovečerní program jen jemu.

Univerzita v Tel Avivu plánovaný koncert odřekla po protestech lidí, kteří přežili holokaust. Tím ale popudila Wagnerovu společnost, která pohrozila, že se bude bránit u soudu a donutí univerzitu splnit svůj slib. Univerzita se tak ocitla ve dvojím ohni. Obdržela prý "prudké a rozhořčené stížnosti a požadavky na zrušení sporného koncertu" a snažila se z akce vyklouznout tvrzením, že nevěděli o tom, že mají hrát Wagnerovy skladby. Pořadatelé to ale odmítli s tím, že mohou doložit korespondenci s univerzitou.

Wagner uváděl své díla v Čechách

Wilhelm Richard Wagner se narodil v Lipsku roku 1813. Jeho nejlepší díla jako Bludný Holanďan, Lohengrin, Tristan a Isolda, Mistři pěvci norimberští a operní tetralogie Prsten Nibelungův dosáhla světové proslulosti a běžně se hrají všude kromě Izraele.

Wagner pobýval v Čechách, své opery osobně uvedl v Praze a navštívil lázně Teplice. V bavorském Bayreuthu se dodnes konají jím inspirované Bayreuthské hudební slavnosti.

Vydal bohužel také text Židovství v hudbě, kde kritizuje židovské umění. Podobné myšlenky pak nacisté ve 30. letech rozvedli v teorii o zvrhlém židovském umění a jeho protikladu - tom správném árijském. To vedlo k ničení uměleckých děl a později i k fyzické likvidaci umělců.