Obrazy malířů Rembrandta, Halse a jejich vrstevníků z českého majetku jsou doplněny o vzácné zápůjčky z Berlína, Budapešti, Brunšviku a Amsterdamu. Cílem ambiciózní přehlídky je porovnat podobná a příbuzná díla a ukázat tak mimořádný uměleckohistorický význam pražské kolekce.

Největší atrakcí je Rembrandt. Do Prahy byl ke konfrontaci speciálně zapůjčen obraz Muž v orientálním kostýmu z amsterdamského Rijksmusea. Zachycuje stejného muže, kterého Rembrandt zpodobil i na malbě Učenec v pracovně, jež je trvale v majetku pražské Národní galerie. Po mnoha staletích se tak ocitla na jedné výstavě a v těsném sousedství dvě vynikající díla, spojená osobami geniálního malíře i jeho záhadného modelu.

Holandské domy byly stejné, ale obrazy zvyšovaly pocit prosperity

Nejvíce na výstavě překvapuje rozmanitost holandského barokního malířství. Zátiší, krajiny, portréty, biblické výjevy. Holandsko bylo protestantskou zemí a s tím souvisel zánik okázalé výzdoby kostelů. Malířství však přetrvalo, naplňovalo touhu bankéřů, kupců i živnostníků po prezentaci.

Poprvé tehdy vznikl kapitalistický volný trh s obrazy a investice do umění byla jednou z nových forem uložení peněz. Pozitivní roli sehrál i snobismus, který je vždy kulturotvorný: holandské domy byly stejné, ale vybavení obrazy zvyšovalo pocit prosperity a navíc je mohli vidět všichni, protože okna byla u protestantů tradičně bez záclon.

Množství holandských malířů bylo tehdy až neskutečné – odhaduje se, že malováním se jich živilo kolem sedmi set, což vedlo nejen k nadprodukci, ale i k profesní specializaci. Někteří umělci malovali jen zátiší, jiní zase portréty a další se živili jako krajináři. Když něco stále opakujete, i talentem slabší malíř se dopracuje ke značné řemeslné zručnosti. Proto je na pražské výstavě tolik kvalitních obrazů.

Rembrandtův Učenec v pracovně z roku 1634 je jediným obrazem geniálního holandského malíře v českých uměleckých sbírkách.

Rembrandtův Učenec v pracovně z roku 1634 je jediným obrazem geniálního holandského malíře v českých uměleckých sbírkách.

FOTO: NG

Současně je v Praze vystaven reprezentativní soubor holandské grafiky 17. století včetně Rembrandtových prací. Je tam také tzv. Stozlatový list, nazvaný podle toho, že Rembrandt jej ohodnotil na tehdejší dobu neslýchaně vysokou finanční částkou jednoho sta zlatých, aby tak dokázal, že cenou se grafika plně vyrovná malbě.

Kvalitně připravená výstava, která bude otevřena ve Šternberském paláci od 10. února do 27. května, je ozdobou pražské kulturní sezóny 2012.

Cenné je, že se na ní představují výsledky mnohaleté práce historiků umění i restaurátorů pod vedením Anji Ševčíkové, díky které se podařilo nově určit mnohé autory, jejichž obrazy byly dosud anonymní. K výstavě vydává galerie anglicky pětisetstránkový vědecký katalog a česky stručného průvodce.