Článek
Podle předsedy senátu Zdeňka Chalupy nepřineslo nové dokazování, které si vyžádal Krajský soud v Brně, žádný posun. Vesecké chyběla zákonem stanovená sedmiletá praxe v oboru energetiky, z toho tři roky ve vedoucí funkci – a Vitásková si toho byla vědoma. Šlo tedy o zneužití pravomoci úřední osoby.
Vesecká se mohla stát ředitelkou sekce, nikoli však místopředsedkyní úřadu, což byla funkce, z níž vyplývaly požitky, na které jiní zaměstnanci úřadu nárok neměli (zejména možnost využití služebního auta s řidičem či bez k návštěvám rodiny a společenská prestiž, spjatá s funkcí vrcholného orgánu státní správy).
Soud: Vitásková nemá nárok na odškodnění za délku stíhání
Vesecká přitom potvrdila, že na funkci místopředsedkyně měla i vyšší plat, než by měla jako ředitelka sekce. Soud nicméně konstatoval, že fakticky žádná škoda v tomto smyslu nevznikla, proto nevyhověl návrhu státního zástupce a odkázal Českou republiku ve věci náhrady na řízení občansko-právní.
„Obžalovaná jednala protiprávně ve funkci vrcholného představitele veřejného orgánu. Takové jednání je špatným příkladem, nelze je bagatelizovat a je nezbytné vyvodit trestně právní odpovědnost,“ zdůvodnil setrvání na výši trestu soudce.
Proti rozsudku se odvolaly obě strany. Státní zástupce Kamil Špelda připustil, že v lecčem s výrokem soudu souhlasí, trvá však na způsobené škodě. Zástupkyně obhajoby Eva Novotná nechtěla věc komentovat s poukázáním na nepřítomnost obžalované Vitáskové. Ta se omluvila ze zdravotních důvodů.
Kauza, v níž trestní stíhání začalo v roce 2015, tak míří opět k brněnskému krajskému soudu.