Svědci tragédie u Nažidel: Řidiči spěchali kvůli další cestě

Vysokou rychlost stejně jako v pondělí potvrdili další svědci, kteří se autobusem vraceli z lyžování v rakouských Alpách. "Řidič jel rychle jak v Rakousku, tak na našem území," vypověděl první ze svědků Robert Volák, který v kritickém okamžiku seděl zády ke směru jízdy těsně za řidiči. Autobus podle něho v místě klesání, kde se následně zřítil ze srázu, ani nepřibrzdil.

To následně potvrdil i Jan Maruška, řidič osobního automobilu, který jel možná jen sto metrů za autobusem a viděl celou tragédii přímo před sebou. "V klesání se autobus přiblížil ke svodidlům, začaly od něho létat jiskry, pak se natočil napříč silnicí a sletěl ze svahu. Zastavil jsem na protisvahu a zavolal záchranku," popsal před soudem Maruška.

Obžaloba Krbce viní z toho, že nehodu zavinil, protože podle záznamu na tachografickém kotoučku jel v nepřehledném místě rychlostí 118 kilometrů v hodině a dostatečně se nevěnoval řízení. Současně mu hrozí trest za to, že pozměnil osvědčení o profesní způsobilosti řidiče autobusu, které v té době už neměl platné. Pokud jej soud uzná vinným, hrozí mu až deset let vězení.

Právě na otázku, proč jel autobus tak rychle, se soud snaží najít odpověď. Jak státní zástupkyně Marie Králová, tak předsedkyně senátu českokrumlovského okresního soudu Otílie Hrehová připomněly závěr jednoho ze znaleckých posudků, který konstatuje, že autobus měl odpojený omezovač rychlosti.

Řada svědků navíc vypověděla, že řidiči spěchali zpět do Karlových Varů, protože další den měli údajně vyjíždět na další cestu. To však popřel jednatel společnosti LSK Autobusy Sokolov Milan Jušták, jemuž havarovaný neoplan patřil.

"Nejsem si vědom, že bych porušil jakékoli předpisy. Na cestu byl dostatek času. Nejsem si vědom ani toho, že by byl odpojen omezovač rychlosti," řekl Jušták a poznamenal, že ani omezovač za jistých okolností překročení rychlosti nezabrání.

V tom mu dal za pravdu Ivan Kováč z obchodního zastoupení Neoplanu pro Českou republiku, který vysvětlil, že omezovač není brzda. Například v prudkém klesání vozidlo zrychluje nad rámec nastavených hodnot vlastní vahou a pak už záleží jen na vůli šoféra, zda použije některý z typů brzd, jimiž jsou autobusy vybaveny. Dodal, že omezovač je poměrně jednoduché odpojit.

S novým možným vysvětlením příčin nehody vystoupil před soudem bývalý profesionální řidič Zbyněk Zídek z Dobrušky, který se po nehodě údajně přihlásil policii sám. "Při cestě s neoplanem do Španělska se mi stejný typ autobusu na dálnici zničehonic rozhoupal a byl těžko ovladatelný. Po delší době jsme zjistili, že to byla aretace třetí řiditelné nápravy," uvedl Zídek.

Zadní náprava Neoplanu je ovladatelná a lze s ní při nižší rychlosti otáčet. Při vyšší rychlosti nebo při couvání by ji systém měl automaticky zablokovat, aby nedošlo k nehodě. Podle Zídka však spínač na jeho autobuse byl zkratovaný, a proto ve výjimečných případech střídavě zapnul a vypnul aretaci, čímž autobus rozhýbal.

O stejné poruše se prý až po nehodě dozvěděl Juršták. Podle něho se o problému zmínil bývalý řidič Krbcova autobusu, který už u společnosti dva roky nepracuje. "Přišel za mnou po té nehodě a řekl mi, že mu v Německu opravovali poruchu aretace zadní nápravy. Já jsem tomu tehdy nevěnoval pozornost," tvrdil Juršták.