Hlavní obsah

Policie letos vyšetřuje 63 komunálních politiků

Právo, Pavel Blažek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Malými Palermy před časem nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová nazvala některé části naší republiky. Kriminalita tam bují pod dohledem komunálních politiků, kteří si počínají mimo rámec zákona i svých pravomocí. Vysloužila si za to ostrou kritiku, ovšem jak ukazují policejní statistiky, neoprávněně.

Foto: Jiří Smutný

Ilustrační foto

Článek

I když totiž policie konkrétní informace tají, ze strohých statistik vyplývá, že letos se vede trestní řízení a stíhání proti 63 představitelům místních samospráv. "K letošnímu 1. srpnu je to podle zprávy našeho úřadu 63 primátorů, starostů, radních a zastupitelů. Z toho bylo devět obviněno, osm obžalováno, z toho již byli tři odsouzeni. Ve 43 případech byly zahájeny úkony trestního řízení," uvedl včera Právu mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Pavel Macur.

Dodal, že NSZ minulý týden zaslalo ministru spravedlnosti Pavlu Němcovi (US-DEU) kompletní informaci o počtu letos šetřených představitelů městských a obecních samospráv.

Jako nejčastější prohřešek se u nich objevuje zneužití pravomoci veřejného činitele, ale ani různé formy úplatkářství nejsou výjimkou. Právě korupci policisté prověřují a vyšetřují u veřejných činitelů letos ve 140 případech, ovšem sem zákon zahrnuje i soudce, policisty a podobně.

"V případech úplatkářství a podobně se vždy nejedná o představitele místních samospráv. Tak policie statistiku nevede," vysvětlila pracovnice policejního prezídia Lucie Uhlířová. Uvedla, že situace v oblasti veřejné samosprávy nebyla příznivá ani loni, kdy bylo policií a žalobci prověřováno a vyšetřováno 116 případů zneužití pravomoci veřejného činitele a 155 vyšetřovaných případů se týkalo úplatkářství.

Policie a žalobci jména nesdělí

Občané se jména podezřelých, stíhaných nebo obžalovaných komunálních politiků většinou nedozvědí. Podle policie a žalobců totiž jména nelze oznamovat z důvodu presumpce neviny a ochrany osobních dat.

"Nelze ze zákonných důvodů sdělit jména podezřelých nebo obviněných osob. Platí to i pro jména volených přestavitelů měst a obcí. Z důvodu presumpce neviny a ochrany osobních údajů. Vždy je nutné vyčkat až na pravomocné rozhodnutí soudu," zdůvodnila Uhlířová. Stejné stanovisko zastává i Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ).

Na veřejnost se dostala jména jenom hrstky z nich. Jde například mj. o někdejšího místostarostu plzeňského obvodu Radima Kropáčka (ODS) či starostu Českého Krumlova Františka Mikeše (ODS), který požádal o dotaci ve výši 17 miliónů korun na sportovní halu u ministerstva pro místní rozvoj, ačkoliv město dostalo peníze už od ministerstva školství.

Dalším známým politikem je dnes již bývalý kladenský primátor Milan Volf (ODS), kterého čeká do tří měsíců obžaloba ze zneužití pravomoci. Podle obvinění svévolně rozhodl o vydání 41 miliónů korun z pokladny města ve prospěch kladenského hokejového klubu. Vedle toho bez souhlasu zastupitelů a bez výběrového řízení koupil služební vůz Audi za tři milióny korun.

Občan a volič má právo vědět

Naprosté utajování jmen vyšetřovaných představitelů samospráv se nelíbí občanům ani dotazovaným starostům. "Myslím si, že by voliči měli znát jména obviněných a obžalovaných starostů, radních i zastupitelů. Vyšetřování a soudní líčení není mnohdy do voleb ukončeno. Volič by o obviněních a obžalobách měl vědět při rozhodování, komu dát hlas," míní starosta pražských Letňan Josef Dobrý (ČSSD).

Zdůraznil, že rozhodně nemají být zveřejňována trestní oznámení a prověřována podezření. "Tady je největší hrozba politické zneužitelnosti. A to i ve volební kampani. Zveřejňování trestních oznámení a prověřovaných podezření by mělo být podle mne vždy pod hrozbou trestní sankce zakázáno," dodal Dobrý.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám