Článek
Rund slyšel osvobozující rozsudek poprvé už v roce 2012, krajský soud ale celou věc vrátil zpět. A stejně se zachoval i po verdiktu vyneseném loni, to už ale kauzu převzala jiná soudkyně. Ani nyní není rozsudek pravomocný - žalobce se na místě odvolal.
Spor odstartoval už před Vánoci roku 2011. Mladíci Jakub Jahl a Václav Rais postávali před plzeňskou radnicí a rozdávali letáky. V nich upozorňovali na blog, v němž Rais nelichotivě popisoval stáž v Rundově kanceláři.
Podle jejich verze měl politik Raise odvést do své kanceláře, kde mu údajně vyhrožoval, aby blog smazal. Jahl, který byl venku, chtěl Runda při odchodu z radnice natočit na fotoaparát. „Vyšel ven a vytrhl mi ho,“ vypověděl Jahl.
Uškodil mu posudek
Náměstek měl poté nastoupit do auta. „Řekl, že fotoaparát vrátí na konci školního roku. A pak, že si pro něj máme přijít příští den,“ popsal svoji verzi příběhu Rais. Poté oba aktivisté na náměstka podali trestní oznámení.
Petr Rund opakovaně rezolutně odmítal, že by měl s fotoaparátem cokoliv společného. Raisovi a především Jahlovi uškodil posudek soudní znalkyně z oboru klinické psychologie. Podle ní má tendence ke zkreslování skutečností a jako svědek je nespolehlivý.
Státní zástupce Filip Kadečky ale oba svědky považuje za hodnověrné, k obvinění Runda podle něj neměli motivaci. To obhájkyně striktně odmítla: „Byli to političtí aktivisté a netajili se záměrem mu (Rundovi pozn. red.) uškodit.“
Bártova hra?
Sám Rund ve své závěrečné řeči uvedl, že Rais byl aktivním členem Strany zelených a Jahl podporoval Věci veřejné. „Vít Bárta jeho aktivitu ocenil finančně. Bártovy aktivity měly rozložit struktury na radnici a tato byla jedna z nich,“ prohlásil Rund.
Na radnici skončil Petr Rund po sedmi letech v lednu letošního roku, kdy jej odvolali zastupitelé, a to především kvůli prodražující se stavbě nového plzeňského divadla. „Nejsem šest měsíců v politice a jsem daleko šťastnější, zdravější a jen mi to prospívá,“ řekl devětatřicetiletý Rund, který je vlastníkem i jednatelem jednoho z internetových obchodů.
