Článek
Žalobce viní Zejdu ze tří útoků, dvou na brněnském centrálním hřbitově, dalšího se měl dopustit ve Vranově na Brněnsku. Tam přepadl sedmaosmdesátiletou stařenku, strhal z ní prádlo a hned vedle hrobu jejích rodičů a manžela ji chtěl znásilnit. Srdnatá stařena se ale do chlípníka pustila konvicí na vodu a zahnala ho na útěk.
„V minulosti se snažil navázat sexuální kontakt se ženami tím, že je okradl a psal jim obscénní dopisy s tím, že jim jejich věci vrátí, pokud s ním budou mít pohlavní styk,“ nastínil Zejdovu osobnost soudní znalec.
Šla jsem podél hřbitovní zdi, když mě někdo zezadu chytil. Začala jsem křičet o pomoc, ale dal mi hadr přes ústa. Volala jsem Panu Marii i Josefa.
„Jeho pobyt na svobodě je vysoce nebezpečný kvůli možnosti dalších útoků, měl by nastoupit ústavní sexuologickou léčbu. Šance na jeho resocializaci je nízká,“ dodala znalkyně-psychiatrička. Znalci také upozornili, že napadených žen může být více, neboť Zejda útočil na hřbitovech, kde se pohybují hlavně osamělé ženy.
Zejdův obhájce Pavel Holub požadoval slyšení znásilněných žen z brněnského hřbitova před soudem. Jedna z nich, devětasedmdesátiletá seniorka, ale už zemřela. U soudu proto jen zazněla její výpověď na policii.
„Šla jsem podél hřbitovní zdi, když mě někdo zezadu chytil. Začala jsem křičet o pomoc, ale dal mi hadr přes ústa. Volala jsem Pannu Marii i Josefa, ten chlap mi ale řekl, ať jsem zticha, že má nůž. Pořád mi vykal a ptal se, kolik je mi let,“ vypověděla nešťastná seniorka poté, co ji měl Zejda za památníkem padlých sovětských vojáků znásilnit.
Verdikt nad Zejdou by měl u brněnského soudu padnout do několika týdnů.