Článek
Dostal smyk, když se vyhýbal kusu plechu, jenž vyletěl z vozíku taženého autem před ním. Přitom podle nového znaleckého posudku odborníků z brněnského VUT za tragédii nese odpovědnost právě řidič s vozíkem.
K nehodě došlo na silnici 1/50 z Brna na Uherské Hradiště u obce Nesovice. Čtyřiapadesátiletý manžel Evy Peterkové se s jejich 24letou dcerou vracel z poslední lyžovačky sezóny na Stupavě. Domů už se nikdy nevrátili. „Z dosud nezjištěných příčin přejel řidič pravou částí vozidla na krajnici, dostal smyk a přejel do protisměru,“ napsala policie.
Vyšetřovatel mi při přebírání osobních věcí zemřelých tři dny po nehodě otevřeně a před svědky sdělil, že za viníka bude označen můj manžel, prý proto, že by to bylo nejjednodušší, protože je mrtvý
Fabia Peterkových vyjela přímo pod kamión, jehož řidič už neměl žádnou šanci střetu zabránit. Do zdemolované fabie pak ještě narazilo BMW. Muž zemřel na místě, dcera při resuscitaci v sanitce.
Policejní mluvou „nezjištěnou příčinou“ byl ve skutečnosti plechový kryt sporáku o rozměrech asi 50 x 50 x 8 cm, který vyletěl z vozíku taženého nissanem, který jel asi 20–30 metrů před fabií.
Za volantem seděla žena z nedaleké vesnice, která jela v autě s manželem a jedním známým. Na vozíku vezli pletivo, dráty a kůly k opravě oplocení, jejich známý jim tam přiložil ještě kovový odpad, který chtěl odvézt do sběru. A právě část odpadu z vozíku vypadla na silnici.
„Na předmět měl najet“
Policisté k řešení nehody přizvali znalce Jaroslava Sedláka. Ten vycházel z výpovědi řidiče kamiónu a jeho spolujezdce, kteří zahlédli nějaký předmět na vozovce a podle nichž se nehýbal. Reakce řidiče fabie, který se rozhodl vyhnout zprava, byla podle Sedláka zřejmě podvědomá, ale nesprávná.
„Pokud by na plech najel, nehrozilo by mu žádné nebezpečí. I pokud by se plech ještě pohyboval a narazil do karoserie, škody by byly zanedbatelné,“ napsal do posudku.
Podle Peterkové ale měl vyšetřující policista jasno už hned po nehodě. „Vyšetřovatel mi při přebírání osobních věcí zemřelých tři dny po nehodě otevřeně a před svědky sdělil, že za viníka bude označen můj manžel, prý proto, že by to bylo nejjednodušší, protože je mrtvý,“ potvrdila žena.
Šrot jsme z vozíku vyhodili na černou skládku a domluvili jsme se, že kdyby se nás ptali, žádný šrot jsme nevezli
Možnost, že by za nehodu mohla řidička auta s vozíkem, z něhož plech vypadl, přitom policistům nevadila, přestože řidička i její manžel při výslechu několik dní po nehodě přiznali, že při prvním výslechu lhali.
„Šrot jsme z vozíku vyhodili na černou skládku a domluvili jsme se, že kdyby se nás ptali, žádný šrot jsme nevezli,“ přiznal manžel řidičky. Jenže mezitím o šrotu policii řekl jejich spolujezdec, a tak dvojice musela s pravdou ven. Navíc vyšlo najevo, že majitel auta a zaměstnavatel manžela řidičky nevěděl, že by jeho auto s vozíkem mělo být použito k soukromým pojížďkám se šrotem do sběrny.
Reagoval správně, tvrdí oponenti
Když se Peterková dozvěděla o výsledku policejního šetření nehody, nesmířila se s jeho závěry, které podle ní odporují zdravému selskému rozumu, a obrátila se na odborníky z Ústavu soudního inženýrství VUT. Ti se rozhodli pro znalecký experiment, na kterém sledovali, jak se chová plech uvolňující se z přívěsu.
A došli ke zcela odlišným závěrům od stanoviska policie. Z výsledku 12 testovacích jízd při různých rychlostech i umístění plechu na vozíku totiž dokázali, že řidič fabie reagoval nikoli na ležící, ale na letící předmět.
Způsob reakce řidiče v žádném případě nelze hodnotit jako neadekvátní vzniklé situaci
„S tvrzením svědků, že plech se v čase objetí nepohyboval, kdy je nutno vzít v potaz i možnost, že se pohyboval nízkou rychlostí nebo rotoval, lze souhlasit, nicméně tato skutečnost je zcela irelevantní k počátku reakce řidič, kdy počátek optické reakce nastal zcela jistě v reakci na v daném okamžiku neidentifikovatelný pohybující se předmět, který se neočekávaně vyskytl v zorném poli řidiče,“ konstatovali znalci Ústavu soudního inženýrství.
„Reakci řidiče nelze hodnotit jako neadekvátní, zejména vzhledem k možnostem rozpoznání letící, respektive pohybující se překážky a celkové doby, kterou měl řidič k reakci a rozpoznání k dispozici. Způsob reakce řidiče v žádném případě nelze hodnotit jako neadekvátní vzniklé situaci. Závěry posudku znalce Sedláka jsou v otázce příčiny vzniku nehodového děje zcela nelogické, nedostatečné, nepodložené a nepřijatelné,“ dodali.
Právo oslovilo s prosbou o reakci i znalce Sedláka. Ten potvrdil, že si za svými závěry stojí. „Tam jde i o psychologii řidiče a jeho reakci, on se určitě lekl, ale technická otázka je zřejmá. Je to stejné, jako když vám do cesty vběhne zvíře, odborníci radí nevybočovat,“ konstatoval Sedlák s tím, že při psaní posudku nebyl nikým ovlivněn.
Peterková už podala na znalce Sedláka stížnost předsedovi Krajského soudu v Brně, s tím, že „není žádoucí, aby svojí znaleckou činností lživě a nespravedlivě ovlivňoval životy lidí“. Současně míří na Nejvyšší státní zastupitelství žádost o obnovení vyšetřování případu.