Ženy se u vrchního soudu hájily pouze tím, že plnily příkazy nadřízených. Požadovaly nižší tresty.

Vrchní soud — stejně jako před tím soud krajský — však jejich argumenty nepřijal. Hlavní pachatelka, účetní firmy Eva Kriháková, která se ke všemu přiznala a pomohla usvědčit své kolegyně i nadřízené, dostala sedm let vězení.

Stejný trest si vyslechla i manažerka dílny, kde se vyráběly například svíčky, Hana Vlachynská. Její asistentce Monice Blahutové soud udělil trest v délce 5,5 roku.

„Plně jsme se ztotožnili se závěry krajského soudu. Je jednoznačné, že ženy se žalovaných skutků dopustily. Kriháková jako pachatel, ostatní jako pomocnice. Tresty v zákonné sazbě 5 až 10 let jsou dostatečně diferencované. Zohledněna je v nich sofistikovanost trestné činnosti a výše škody, ale i to, že šlo o osoby dosud netrestané a u Krihákové také to, že při objasňování případu spolupracovala,“ řekl Právu mluvčí vrchního soudu Vladimír Lichnovský.

Až 350 zaměstnanců 

Firma v letech 2010 až 2012 neoprávněně čerpala od úřadu práce 64 miliónů korun na mzdy invalidů. Její zaměstnanci přitom vůbec nepracovali, případně odvedli méně práce, než bylo uvedeno na výplatních páskách. Pracovní místa byla fiktivně vytvářena ve velkém.

Společnost byla podle soudů cíleně využívána pouze k páchání trestné činnosti.

V roce 2008 zaměstnávala 60 lidí. V polovině roku 2011 jich už bylo 350. Tomuto číslu ale neodpovídalo množství zakázek.

Eva Kriháková (uprostřed), Hana Vlachynská (vpravo) a Monika Blahutová (druhá zleva) u olomouckého vrchního soudu.

Eva Kriháková (uprostřed), Hana Vlachynská (vpravo) a Monika Blahutová (druhá zleva) u olomouckého vrchního soudu.

FOTO: Petr Marek, Právo

Už u přijímacího řízení bylo všem zaměstnancům řečeno, že pro ně nemusí být práce. Někteří tak nikdy nepracovali. Firma ale vykazovala, že odpracovali 20 hodin týdně a žádala na ně dotace 8000 korun. Z inkasované částky invalidé dostali 2000 korun, zbytek končil na účtu dílny.

V době, kdy společnost musela začít posílat výplaty na účty zaměstnanců, handicapovaní část peněz osobně vraceli. Kdo se vzpouzel, okamžitě dostal výpověď. Proto všichni podepsali nevyplněnou dohodu o ukončení pracovního poměru.

Jak vyplynulo u soudů, někteří lidé opravdu chtěli pracovat a opakovaně se připomínali. Ti nejurputnější práci dostali. Když nebyla, měli například vystřihovat kytičky z balicího papíru a lepit je na barevné čtvrtky.