„Je tu riziko, že by se něco podobného mohlo opakovat, proto jsme vyhověli návrhu na uvalení zabezpečovací detence v celém rozsahu. Toto řízení by mělo mít i ten cíl, aby obrátilo pozornost ministrů k tomu, aby se změnila práce s podobnými lidmi, aby lékaři například mohli lépe kontrolovat, zda berou léky,“ řekl soudce Martin Vrbík.

„Společnost si zaslouží, aby Barbora Orlová šla do detenčního ústavu. Jsou pro to splněny všechny zákonné podmínky. Vyžaduje dlouhodobou intenzivní péči, ale také důrazný dohled v rámci ochrany společnosti a to léčba v ústavu neumožňuje,“ okomentovala verdikt státní zástupkyně Ludmila Doležalová.

Veřejnost viděla ty první kroky. Nejjednodušší bylo pokusit se pohnat k zodpovědnosti soudce.soudce Vrbík

Podle znalkyně Marcely Holanové dokázala Orlová své potíže a halucinace před lékaři zapírat. „Věděla, kdy o nich nemá mluvit. Na svou nemoc nemá náhled. Když je v zajetí bludu, je živější, rozčílenější a schopná agrese,“ popsala Holanová.

Politici mají hledat opatření

Orlová po propuštění z předchozího léčení sice navštěvovala psychiatra, ale nebrala předepsané léky. „Dokáže skvěle vysimulovat své projevy. Dokázala si vyhodnotit, co a jak říkat, aby se jí věřilo. Neuvědomuje si, že má duševní nemoc,“ upozornila znalkyně.

Barbora Orlová u Krajského soudu v Brně

Barbora Orlová u Krajského soudu v Brně

FOTO: Petr Kozelka, Právo

Podle soudce Vrbíka existují testy, které prokáží, zda nemocní léky užívají, ale lékaři musí žádat pojišťovny o jejich proplacení, takže nejsou příliš rozšířené. „Kdyby tyto testy pojišťovny hradily automaticky, lékaři by je i ve vlastním zájmu pacientům dělali a nemuseli by se spoléhat na tvrzení pacientů, kteří navíc dokáží během krátké návštěvy v ambulanci nasimulovat, že je všechno v pořádku,“ řekl Vrbík.

Soudce také kritizoval politiky za to, že místo k systémovým opatřením sáhli jen k populistickým gestům. „Veřejnost viděla ty první kroky. Nejjednodušší bylo pokusit se pohnat k zodpovědnosti soudce, který rozhodoval o jejím propuštění z léčebny. To není nic systematického, jen se rychle snažili najít viníka,“ prohlásil Vrbík.

Stíhání bylo zastaveno

Státní zástupce rozhodl o zastavení stíhání už na začátku dubna, rodiče zemřelého chlapce proti tomu ale podali stížnost, kterou pak řešili olomoučtí žalobci. V polovině května následně stížnost zamítli. [celá zpráva]

Útok se odehrál 14. října ráno. Pachatelka nejprve zaútočila na jednu studentku, kterou se 16letý Petr Vejvoda rozhodl bránit. Na následky bodných zranění mladík zemřel. Když se útočnice po pobodání chlapce hnala za zachráněnou dívkou, vrhla se na jinou procházející studentku. Tu bodla do břicha a vzala si ji jako rukojmí. Pomohl jí až vyjednavač, jenž se za ni jako rukojmí nechal vyměnit. Policista byl zraněn na hlavě ve chvíli, kdy člen zásahové jednotky zneškodnil útočnici taserem.

Video

Kriminalista popisuje útok ve střední škole. Zdroj: ČT24

Policie následně potvrdila, že žena v květnu 2012 napadla také vychovatelku, která bránila sedmiletou dívku v jídelně v Havířově. Po obvinění bylo její trestní stíhání zastaveno kvůli psychickému stavu. Do února 2014 byla v psychiatrické léčebně, odkud ji právě opavský soud propustil na doporučení lékařů.

V souvislosti s případem rezignoval ředitel opavské psychiatrické léčebny Ivan Drábek. Prezident Miloš Zeman řekl, že by mladíka mohl tento rok vyznamenat.

Šestadvacetiletá žena, která si školu k útoku vybrala podle svých slov náhodou na internetu, byla původně obviněna z trestného činu vraždy a braní rukojmí. Hrozil jí až výjimečný trest.