Článek
Skutečně se o velkých zbrojních zakázkách rozhodovalo v přítmí kaváren?
Seriózní strany obchodu a seriózní firmy mají svá oficiální sídla k jednání, ze kterého se zpravidla pořídí písemný záznam. V tomto případě by to bylo sídlo společnosti General Dynamics, resp. Steyr nebo ministerstvo obrany.
Řešení zbrojní zakázky po kavárnách svědčí o všem jiném než o řádném jednání. Kavárna či restaurace měla zřejmě zabránit tomu, aby existoval záznam o tom, kdo se jednání zúčastnil, což by v případě ministerstva nebo sídla firmy bylo podchyceno v knize návštěv.
Je možné, že by Marek Dalík jednal na takové schůzce na vlastní pěst?
Smluvní strany obchodu jsou vzájemně obeznámeny s tím, kdo a v jakém rozsahu je za protistranu oprávněn jednat. Takže je vyloučeno, aby se Dalík bez jakéhokoliv předchozího představení zúčastnil jednání o tak zásadní věci, jako jsou problémy ve zbrojní zakázce. Pro jeho účast musel existovat pádný důvod, neboť minimálně protistrana by coby světově známý producent zbrojní techniky nejednala za přítomnosti zcela neznámé osoby.
Koho tedy tehdejší poradce premiéra na jednání zastupoval? Někdo ho tam musel delegovat.
To by měli vysvětlit účastníci schůzky, když s jeho přítomností souhlasili. Pokud by to tedy nevysvětlil sám Dalík.
Policie ho obvinila z pokusu podvodně vylákat na manažerech zbrojovky půlmiliardu korun, a nikoliv z úplatkářství, protože prý sliboval něco, co nemohl splnit. Opravdu nemohl průběh zakázky ovlivnit?
Jestli byl někdo ochoten o takové částce jednat, tak musela existovat nějaká pravděpodobnost, že skutečně něco reálně ovlivnit lze. Obchodník se zbrojní technikou asi není naivní hlupák, který bude jednat o něčem, co není reálné, nebo dokonce vysloví připravenost k finančnímu plnění jen tak, na základě jednoho setkání s někým, koho v životě neviděl a nezná ho.
Chybějí tedy pro obvinění z korupce důkazy?
Jestliže byly veřejně vyzrazeny detaily výpovědi Stephana Sücse, tak všichni zainteresovaní a potenciálně i podezřelí měli dost času připravit si nějaké vysvětlení. Obvinění Marka Dalíka z pokusu podvodu budí dojem, že se přistoupilo k filozofii, že nikde v kontraktu oficiálně nefiguroval, tak nic nemohl ovlivnit, a proto je to podvodník.
Můžu odpovědět i otázkou – dovedete si představit, že by státní zastupitelství řeklo v době lovu velkých korupčních ryb, že jsou sice pochybnosti o angažování se Dalíka v kauze Pandur, ale důkazy o trestném činu nejsou, takže musíme celou věc odložit?
Pandury byly vybaveny střeleckou věží od izraelské firmy Rafael, která tvoří značnou část ceny vozidla. Neměl tedy zájem na zachování kontraktu také výrobce těchto věží? V celé kauze se angažoval i Lova Drori z firmy Rafael a údajně to byl on, kdo urgoval u zástupců Steyr úplatky pro české politiky.
Je logické, že subjekt, který dodával nákladnou a sofistikovanou výbavu a výzbroj měl eminentní zájem na zachování kontraktu v původním objemu. V tomto případě je třeba brát v potaz částku zhruba půl miliardy korun, která měla být předmětem inkriminovaného jednání, a porovnávat ji s původní cenou kontraktu, tedy zhruba 23 miliard korun.
Byla-li její úhrada pro někoho akceptovatelná, tak pro toho, kdo chtěl zachovat kontrakt v původním objemu a věděl, že i po jejím zaplacení pro něj bude kontrakt přínosný a ziskový. Z toho by pak vyplývalo, že nešlo o náhodnou sumu, ale částku, jejíž výše byla velmi pečlivě předem navržena. Jinak řečeno, aby se to rentovalo jak plátci, tak jejímu příjemci.
Měla by se tedy vyšetřovat i role dalších aktérů celé kauzy?
Rozhodně ano. Ale loňské zmaření vyšetřování únikem výpovědi klíčového svědka se nejspíš na konečném výsledku podepíše, což znamená, že ta věc už nikdy řádně objasněna nebude.
Jaký byl tedy důvod pro takový únik citlivých informací?
Ty příčiny lze hledat ve válce žalobců, tedy skupin kolem tehdejšího pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly a nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, probíhající v té době. Po úniku té výpovědi se veřejně obě státní zastupitelství začala vzájemně napadat, kdo to způsobil.
Je každopádně velmi pravděpodobné, že za únikem stojí někdo, kdo tu výpověď použil na vlivných místech ke své sebeprezentaci jako toho, kdo má na získání takového důkazu podíl, a může tak být do budoucna užitečný. Pak už se protokol nekontrolovaně šířil dál a vše ostatní, tedy i komplikace při vyšetřování, bylo již jen sekundárním dopadem.