Česko zkouší na pacientech další experimentální lék

„Přípravek už proto dostali první pacienti s koronavirem na Bulovce,“ řekl Deníku Prymula. Podle něj byl nasazen u pacientů s lehčím a středně těžkým průběhem nemoci Covid-19 v kombinaci s antibiotikem azitromycinem, které se používá k léčbě infekce dolních cest dýchacích a infekcí chlamydiemi. Problémem mohou být závažné vedlejší účinky, jako je pokles hladiny cukru v krvi.

Na antimalarikum, jehož účinnou látkou je hydroxychlorochin, hodně sázel americký prezident Donald Trump. Testovat se začal u nakažených Covid-2, protože při pokusech v roce 2005 brzdil rozvoj příbuzné infekce SARS. Snižoval kyselost buněčných endozomů, přes které virus proniká do buňky, a bránil mu, aby se navázal na enzym angiotensin konvertázu (ACE2), přes který se genetická informace viru dostane do napadené buňky. Brzdil tak množení viru.

To potvrdil i únorový pokus čínského virologa Manliho Wanga, proto se od konce února začalo toto antimalarikum experimentálně podávat nemocným v Číně, ve Francii, v Jižní Koreji a v některých nemocnicích v USA. Podrobnější výsledky plynou z francouzské studie zveřejněné v časopisu International Journal of Antimicrobial Agents. U pacientů, kteří dostávali hydroxychlorochin s azitromycinem se po pěti dnech nákaza už neprojevila. U těch léčených jen antimalarikem se po šesti dnech snížil počet nakažených o polovinu, zatímco u neléčených bylo nakažených stále 90 procent. Skupina léčených však byla malá.

Světová zdravotnická organizace (WHO) zaštiťuje možnosti léčby čtyřmi medikamenty v rámci globálního projektu Solidarity, do něhož je zapojeno přes 45 zemí a oblastí. Takový počet by podle generálního ředitele WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse mohl „dramaticky zkrátit čas potřebný k získání jasného důkazu, které léky fungují“.

Kromě remdesiviru, amerického léku vyvíjeného původně proti ebole, se v rámci projektu zkoumají i antimalarika chlorochin a hydroxychlorochin, které se nyní používají k léčbě revmatické artritidy systémového lupusu.

Zkoumá se i kombinace dvou léků proti HIV lopinaviru a ritonaviru, která je známá pod obchodním názvem Kaletra. Už bylo zahájeno přes 500 klinických hodnocení těchto léků. Americká soukromá nezisková zdravotnická společnost Nebraska Medicine považuje za preferovaný remdesivir, jako možné pak označuje antimalarika chlorchinin a hydroxychlorchinin a kaletru.

Ministerstvo zdravotnictví ČR také jedná s Japonskem o dodávkách tamního léku na chřipku favipiravir, který má být jednou z možností, jak léčit Covid-19, i když Nebraska Medicine ho nedoporučuje. Širokospektré antivirotikum favipiravir (známé jako Avigan) vyvinula společnost Fujifilm Toyama Chemical v roce 2014 proti běžné chřipce. O dva roky později byl experimentálně použit u nakažených ebolou v západní Africe.

Proti Covid-19 ho nasadili čínští lékaři v Šen-čenu. Po čtyřech dnech léčení měli nakažení testy negativní, zatímco v kontrolní skupině to bylo až po jedenácti dnech (v obou případech jde o medián). Japonští lékaři však zjistili, že lék nebyl účinný u lidí s těžký průběhem, zabíral jen v prvních dnech po nákaze, což je ale i případ antivirotika Tamiflu při použití proti prasečí chřipce.

„Dali jsme avigan 70 nebo 80 lidem, ale nezdálo se, že by zabíral dobře, když se virus už rozmnožil,“ uvedl zdroj japonského ministerstva zdravotnictví pro list Mainiči Šinbun. Lék zatím stále ještě není schválen k použití.

I v Česku je naopak registrovaný lék Ribavirin na léčbu chronické žloutenky typu C, který se také testuje kvůli možnosti, že by mohl v rané fázi nákazy blokovat replikaci viru.

V ČR se zvažuje i možnost léčby krevní plazmou nakažených, jako se to dělalo u nakažených ebolou. Použití plazmy od vyléčených se testovalo v Číně a americký Federální úřad pro potraviny a léky (FDA) ji už umožňuje experimentálně nasadit u těžkých případů, každé použití se musí individuálně schvalovat. Problémem může být množství dárců.