Očima Saši Mitrofanova: Smutno jak sviňa, ale radost zůstává

To není případ, kdy stačí vyslovit jméno a každý bude vědět, o koho jde. Ale je pravda, že miliony lidí na celém světě to vědí velmi dobře a včera, po oznámení smutné události, ji prožily naplno. Jak napsal jeden český uživatel: „Je mi smutno jak sviňa.“

Tento pán je můj vrstevník a nevím, nakolik geniální Monty Pythoni, jejichž byl Terry Jones mozkem, srdcem a režisérem, oslovili mladší lidi. Napíšu to ale přinejmenším pro ty, které odchod jednoho z největších umělců 20. století zarmoutil.

Nebudu vysvětlovat, proč Monty Pythony pokládám spolu s Beatles za to nejlepší, co přineslo minulé století. Jednak na to nemám místo, jednak to vysvětlit nejde, protože buď to člověk uznává, anebo je naladěn jinak a pak to nemá cenu.

Lupa, přes kterou Terry Jones a jeho druhové vždy nechali naplno svítit sluníčko a to pak nemilosrdně propalovalo veškerou blbost tohoto světa, nemusí každému sedět. Univerzálnost hlouposti a ostrost montypythonovského skalpelu je ale možné úspěšně ukázat na příkladech z našeho vlastního politického života.

Kdo řekne, že následující dva skeče nejsou: 1. O stavu české společnosti po konci Babišovy vlády; 2. O probíhající rekonstrukci vlády, kterou momentálně rozjel Velký šéf Makačenko? zde

Kdybych měl odpovídat v anketě, jaký film považuji za nejlepší snímek všech dob, neváhal bych ani chvíli: Život Briana. Režíroval ho Terry Jones. Bude platný do té doby, dokud nezmizí lidská pitomost, kterou ukazuje a které se vysmívá tak, že člověku pokaždé tečou slzy vysílením. To znamená, že bude platný věčně.

Dnes je jednak zbraní proti náboženským tmářům, kteří se v poslední době aktivizovali, protože si myslí, že mohou omezovat svobodu projevu, jednak výsměchem všem Pyjům Čuwům, kterých je kolem nás, a v politice zvlášť, tolik, až oči přecházejí zde.

Terry Jones a ostatní Pythoni ovšem nebyli jen posměváčkové. Na jednu stranu věděli, že život sám o sobě nemá valný smysl, a už vůbec neexistuje všeobecně správný recept, jak ten život prožít, a věnovali tomu hořký snímek Smysl života podle Monty Pythona. Na druhou stranu ale zrovna ve finále Života Briana s pomrkáváním vzkazují, jak je třeba žít zde.

Děkuji, pane Jonesi. Děkuji, pánové.