Článek
Dopisovatel G. L. se mi okamžitě vybavil při pohledu na manažerské shrnutí hlavních zjištění, proč Piráti dopadli v říjnových sněmovních volbách přímo na tvář. Zjišťovali to ovšem Piráti sami a odhalili, že „zástupci STAN v průběhu kampaně opakovaně porušili příslušná ustanovení Koaliční smlouvy a Pravidel osobnostní kampaně“.
Dál by měl G. L. radost, že jeho záliba v čísličkách neumřela s ním: „Na podporu mikrotargetingu STAN byla vynaložena více než 2krát vyšší částka než na Piráty. Piráti přitom vložili do kampaně 2/3 finančních prostředků. Ze 158 kandidátů STAN bylo podporováno formou podporujících postů pouze 52 kandidátů, většinou z čela kandidátky. 68 % vynaložených prostředků na mikrotargeting bylo směřováno ke kandidátům, kteří nakonec získali mandát. Z 33 nových poslanců STAN jich bylo podporováno 26.“
Závěr je poměrně jasný: mikrovýsledky Pirátů zavinil zákeřný STAN. Nebýt toho zpotvořeného mikrotargetingu, Piráti by asi uspěli. Hm.
Pirátští členové a příznivci se mnohokrát rozčilovali nad mým dávným a opakovaně sdělovaným pocitem, že jejich strana připomíná mladé bolševiky před VŘSR. Částečně proto, že málokdo z nich ví, jací byli ti mladí bolševici. Nešlo v mnoha případech o nevzdělané primitivy, ale o lidi s poměrně slušným znalostním zázemím, ale také s pevným přesvědčením, že poznali jedině správné schéma vývoje. A že se život bude bezpodmínečně ubírat podle tohoto schématu. Pokud je tomu ovšem jinak, je třeba hledat viníka.
Dál už to zná každý, kdo aspoň trochu ovládá dějiny 20. století. Nejdříve se viník hledal ve světové buržoazii, později ve vlastních řadách, a pak už to krachlo. Tady ale podobnost končí. Bolševické strany totiž braly politický boj víc než vážně a nebyl v nich dovolen ani stín pochybnosti o tom, jak má skutečná partaj fungovat. Zatímco Piráti připomínají shromáždění revolučních anarchistů.
Nemanažerské shrnutí: Pirátská strana se hrdě prezentovala jako vzor nové politické struktury. Při první porážce se ale zachovala navlas stejně jako ty staré struktury, kterými tolik pohrdala. Dnešní stav je navíc takový, že klasické politické strany v koalicích působí po volbách dospěle, zatímco si Piráti zrovna vybírají politickou pubertu a ze svých nedostatků obviňují taťku a mamku. Tou pubertou samozřejmě projít musí jako každý. Jen to přišlo v nevhodnou chvíli.