Očima Saši Mitrofanova: Oranžová tužka rebelka v chudém penále

Často čtu a slyším, že pro zdravý vývoj společnosti musíme mít silnou demokratickou levici. Říkají to nad vývojem v ČSSD i lidé, kteří dodávají, že by sociální demokraty nevolili. ČSSD se přitom chová tak, jako kdyby jí byla tahle starost ukradená.

Teď rezignoval na funkci prvního místopředsedy strany Jiří Zimola zde. V žádném penále nemohou být jen ostré tužky. Ale i ty nejméně ošetřené dokážou přilnout k takové, kterou pokládají za ostřejší než sebe. Tuto roli plnil Zimola, oranžová tužka rebelka.

Začal hned po sněmovních volbách v roce 2013 v Lánech, kde se spolu s dalšími krajony pokusil o svržení tehdejšího vrchního ořezávátka. Nevyšlo to, chyběla ostrost. Rezignoval na vyšší stranické funkce, zůstal poslancem, jihočeským hejtmanem a šéfem tamního krajského výboru ČSSD.

Později rezignoval na poslanecký mandát. Přišla i chvíle, kdy rezignoval na hejtmanskou funkci kvůli nejasnostem v kauze, kdy mu jeho podřízený stavěl rekreační dům. Policie případ odložila, jenže Zimola mezitím přišel o místo na sněmovní kandidátce, když ho vedení strany kvůli kauze vyškrtlo. Terčem jeho osobní rebelie se stali předseda Bohuslav Sobotka a první místopředseda Milan Chovanec.

Na letošním sjezdu byl ale zvolen prvním místopředsedou Zimola. Teď rezignoval. Je taková tužka rezignačka. Uvedl, že nedokázal v tomto vedení (že by kvůli tomu, že ho řídí Sobotkův duch?) dosáhnout svých cílů. S konkrétními cíli je to vachrlaté: jediné, co se spolustraníci v poslední době dozvěděli, byla touha vyměnit některé soc. dem. ministry v Babišově vládě. Sám Zimola by tam šel, ale nikdo ho o to nepožádal.

Máme ale k dispozici autentické Zimolovy výroky. Lze vysledovat sklony k primitivizaci složitých procesů spojené s jejich personifikací i za okolností, které nasvědčují sofistikovanějšímu výkladu. Příklady: dříve za všechno mohl Sobotka, později Poche. Nyní, jak čteme v rezignačním dopise, jakési stranické temné síly prý tvrdí, že za krizi ČSSD může Zimola.

V každém případě bude nyní objíždět straníky a rebelovat bez zatížení funkcí. Je to muž blízký prezidentovi, tudíž proti němu nepůjde. Zda na sjezdu v příštím roce bude kandidovat na funkci nejostřejší tužky v penále, to teprve uvidíme.

Mezitím oranžový ministr zahraničí Tomáš Petříček zdůvodnil poslušnost v plnění Babišova úkolu odstoupit od globálního paktu OSN o migraci takto: „ČSSD chápe nálady u české veřejnosti a vláda by je měla vyslyšet.“ Ještě nedávno hájil přitom tento pakt ve Sněmovně šéf soc. dem. Jan Hamáček.

Každá strana může zaujímat jakoukoli pozici včetně čirého populismu. Ale demokratická levice to není, jasný pane.