Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Modrý plyn přece nepáchne

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Právo

Alexandr Mitrofanov

Článek

Ve čtvrtek měla Sněmovna mimořádnou schůzi k migraci. Žádné záběry, jak si poslanci ručně vyřizují jemný nesoulad v postojích, z toho nevznikly. Ve Sněmovně naopak tu a tam uniknou slovní plyny. Ale parlament je už z definice ventiluje, aby neexplodovaly.

Tomio Okamura se vpravil do obrazu šíleného vědce z béčkových filmů, jen to „ě“ zaměnil za „ů“: „Čeká nás konec samostatnosti a islamizace pod pláštíkem multikulturního ráje. Zároveň znějí výhrůžky ekonomickými sankcemi a dokonce bojem s námi –  prý xenofobními –  Čechy a Moraváky.“

Miroslav Grebeníček pohovořil o „agresivní, sociálně kruté a bezohledné politice velmocí Severoatlantické aliance a jejich úslužného přívěšku, tedy Evropské unie“. Zahřímal, že „změnit by se v tomto ohledu měla, a to zásadním způsobem, i lokajská zahraniční politika české vlády“, kterou určují „válekchtivé vládní špičky“.

Předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch je v politice mlád. Jeho jinak pozoruhodné prohlášení: „Byli jsme přehlasováni. Je to diktát,“ se do soutěže zařadit dá, ale má se ještě od zkušenějších učit, učit, učit.

Paní a pánové z ODS, to je jiné kafe. Výraz tváře konzervativní, tón konzervativní, návrhy usnesení bez výstřelků. A co obsah?

Vláda zklamala, tvrdí Okamura a Grebeníček jazykem starého Dikobrazu. Vláda zklamala, kultivovaně se přidává Petr Fiala: „Evropská unie a některé silné členské státy neváhaly použít politiku nátlaku a mocenské převahy, aby byly přijaty povinné kvóty pro přerozdělení uprchlíků. Česká koaliční vláda se rozhodla tuto skutečnost navzdory předcházejícím proklamacím bez jakéhokoli politického či soudního odporu pasivně přijmout.“

Miroslava Němcová si stěžuje, že vláda „alespoň mohla dostát svému slovu v tom slova smyslu, že tu věc dotáhne do konce a že se připojí dnes tedy ke Slovensku a uvažujícímu Maďarsku k oné soudní žalobě“.

Konzervativní prozkoumání okolností ovšem dokládá, že vláda nic takového neavizovala. Podle Fialy se ale stejně „pan premiér asi bojí, že ho stihne podobný osud jako Roberta Fica, který neváhá slovenské občany hájit a Evropská socialistická internacionála mu hrozí vyloučením, protože jeho smýšlení není dostatečně proevropsky progresivní“. Fico, náš vzor? Také Viktor Orbán? Okamura může závidět.

Černochovo povzdechnutí rozpracovala zkušená Němcová: „Je jasné, že technicky vzato bylo postupováno podle kvalifikované většiny na té poradě ministrů vnitra, ale je také jasné, že zde je důvod k oné žalobě, a ten důvod spatřuji v tom, že byla ohrožena národní bezpečnost a suverenita.“

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Petr Fiala nakonec všechny ujistil: „Říkám to opravdu nerad, protože já na těchto věcech nechci získávat žádné opoziční politické body.“ Jistě, pane profesore. Modrý plyn přece nepáchne.

Reklama

Výběr článků

Načítám