Článek
Přišel včera šéf komunistů za prezidentem a postěžoval si, že se mu nelíbí dva ministři zde. Hotový silvestr.
Jeden čelí nejnižšímu výsledku své strany v dějinách. Vládě sice umožnil vznik, ale kádrováka v ní dělat nemůže. Druhý se snaží, ale přes to přese všechno nemá takový vliv na vládu, aby mohl sám odvolávat ministry. Ústava praví, že „prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády“.
Oba se však kvůli voličům svědomitě tváří, že nejsou Vojtěch a Miloš, ale jurové. Shodnou se na tom, že jim především pije krev ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). A řeknou to i veřejně, ať to slyší premiér. Třeba toho Petříčka odvolá.
Ministr ale dnes před polednem řekl na Rádiu Plus, že v USA bude vyjednávat o návštěvě Bílého domu spíše pro premiéra Andreje Babiše než pro prezidenta Miloše Zemana. Co když tu účast na trumpiádě pro Babiše opravdu dohodne? Donald Trump, jak je jeho dobrým zvykem zde, by sice z Andreje mohl udělat nějakého Ahmeta, jenže jak známo, není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.
Petříček také zopakoval své stanovisko, že Česko musí vést s Ruskem dialog ve věcech, které nás zajímají. Nemůže však tolerovat porušování mezinárodního práva ze strany Ruské federace, která podporuje ozbrojence bojující proti ukrajinské vládě. Rusko se podle ministra chová jako agresor. Česko proto spolu s EU podporuje reformy na Ukrajině a sankce proti Rusku.
Jurové ho za toto samozřejmě budou mít ještě raději. Ale je tady nuance, kterou stojí za to vypíchnout. Bonzovat na ministra za levicovou stranu přišel k prezidentovi předseda jiné levicové strany. Přinejmenším se ČSSD a KSČM samy do této části politického spektra řadí.
Zeman v roce 1991 přiznával: „Sám se za levicového autora nepovažuji, kdybych byl v Německu, volil bych určitě FDP.“ (Miloš Zeman. Naše posttotalitní krize a její možná východiska. Praha. Nakladatelství Alternativy. Léto 1991, s. 40). Kdo neví, co je FDP, si může posloužit zde. Následně ovšem v sobě objevil středopravý liberál Zeman zájem o předsednictví ČSSD.
Dnes dští oba oheň a síru na ministra za sociální demokracii kvůli tomu, že nepřilnul k Rusku a Číně. Šéf komunistů a prezident, který se označoval za levicového, ho plísní za to, že mu nejsou sympatické režimy, v nichž má pracující bez pořádné tlačenky postavení hadru na holi a muziku tvrdí největší kapitalisté v čele státu.
Je to taková levicová bonzaj. Nikoli bonsaj.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.