Hlavní obsah
Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček

Očima Saši Mitrofanova: Když je prezident jen malý člověk

Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček
Očima Saši Mitrofanova: Když je prezident jen malý člověk

Zaujala mě slova bývalého českého velvyslance v USA Petra Koláře, když vzpomínal na zesnulého senátora Johna McCaina: „McCain byl republikán, který nezpochybňoval smysl politické korektnosti. Tedy slušnosti, respektu. Jenže to se teď vůbec nenosí. Teď je potřeba velkohubých sprosťáků, kteří se s tím nemazlí.“

Kdo chce ilustraci, co se dnes nosí v (nikoli celých) USA, může zhlédnout video zde. Donald Trump pak sice částečně překonal nepřekonatelný odpor vůči zemřelému, odvolal, co odvolal, a slíbil, co slíbil. Americká vlajka nad Bílým domem se opět vrátila do smuteční polohy a prezident ze sebe přece jen vyždímal pár slov ocenění na adresu zesnulého. Na pohřbu ale nebude, protože si ho tam senátor jako člověka, který zrazuje vlast s nepřítelem Putinem, vyloženě nepřál.

Je pravda, že John McCain Donalda Trumpa tvrdě kritizoval, byť oba byli republikáni. Malost současného prezidenta se ale projevila ve chvíli (viz video), kdy nedokázal překonat vlastní zášť. U nás k zákazu výskytu Miloše Zemana na pohřbech nedošlo. Ale sám od sebe nedokáže vzdát poslední poctu, pokud ho zemřelý někdy kritizoval. Kdysi se to stalo po úmrtí Zdeňka Mlynáře, posléze chyběl i na pohřbu Stanislava Grosse (na svatbě mu přitom byl za svědka).

Zvláštní postoj prokázal Zeman též jako prezident ve vztahu k invazi v roce 1968. Pamatuje si někdo, jaká byla první reakce české hlavy státu na ruskou anexi Krymu? Pro osvěžení paměti lze použít informaci zde. Pak se tento postoj českého prezidenta náhle obrátil v pravý opak. Jako když Putin zavolá. Za těchto okolností by bylo rozvádět téma 50. výročí invaze, jak se lidově říká, vošajstlich.

Navíc se prorežimní ruská média k věci postavila tak, že kdyby český prezident vystoupil s odsouzením invaze, natož se připojil ke Sněmovně, která ji označila za okupaci, mohlo by to vést k hořkému zklamání, že už ani Zeman není přítel. Mohla mu zbýt jen Čína, a to je přece jen málo. Vždyť Gazeta.ru napsala: „Pražské jaro zahubil politický pluralismus.” Podle RIA Novosti „vpádu vojsk předcházely četné pokusy o politický dialog“. A Komsomolskaja pravda vysvětlila, jak se tomu všemu dnes má rozumět: „K žádným represím nedošlo. Po vstupu vojsk se situace rychle stabilizovala.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Články autora

Prezident se ovšem vyjádřil ex post. Občany, kteří hlasitě protestovali před Českým rozhlasem, když k výročí okupace mluvili představitelé ANO, označil za ubohé řvoucí stádo. Zeman si to může dovolit. Jeho příznivci jsou opravdové osobnosti, které se nenechají svést na scestí nějakým chytrákem. Jako například zde.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků