Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Je nutný nástup záchranářů státu. Piráti se hodí

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Mnozí zaznamenali výzvu šéfa České lékařské komory Milana Kubka k českým lékařům, kteří pracují v zahraničí, aby se vrátili a pomohli českému zdravotnictví. Situace v nemocnicích se od té doby nezlepšila, ale pomáhají v nich adresáti Kubkovy výzvy?

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Ne, protože na reálnou možnost, že přijedou, nikdo nemyslel. Teď jsme se dozvěděli, že vyslyšet apel šéfa ČLK bylo sice možné a s něčím srdcem to skutečně hnulo, ale že tento stát a tato lékařská komora umí jenom vyzývat. Příběh doktorky Anny Snopkové z Německa je, když to domyslíme do důsledků, otřesným svědectvím, že nejen současná vláda je orgánem, který připomíná slepé střevo. Je k ničemu.

Na tomto příkladu je vidět, že stát je v troskách a potřebuje záchranáře. Kdyby to dál vedli stejní všeumělové, může dojít k paralýze veřejných systémů. A zároveň samozřejmě ke vzestupu jednoho oligarchy, který vstoupil do politiky, aby si ze státu udělal vlastní rodinnou firmu. Je bezpodmínečně nutná změna.

Rozkládající se žemlovky musí vystřídat parta lidí, kteří budou v první řadě schopni reálně naplnit jednoduché schéma: posoudit problém – nastínit cestu, jak z něj – vytvořit tým, který si s tím umí poradit – nenechat tento tým usnout – dosáhnout výsledku. Mne hned napadla vzpomínka na sjezd Pirátů, který probíhal v rytmu a v atmosféře, která vzbuzovala naději, že tento způsob práce není této straně cizí.

Piráti se nyní chystají na důležité rozhodnutí. Má dojít k posouzení členskou základnou, zda by měla vzniknout předvolební koalice se STAN. Pokud bude odpověď záporná, šli by Piráti do voleb samostatně. Mám-li se vrátit k pracovnímu schématu, který jsem nastínil, vypadá přístup pirátského vedení kompatibilně. Členové strany dostali k dispozici analýzu kladů a záporů případné koalice a teď mohou debatovat na svém fóru. Následně přijde hlasování.

Když se podíváte na příspěvky na diskusním fóru, zaznamenáte především zcela odlišný styl, porovnáme-li to s jinými českými politickými stranami. Příliš nepřeženu, pokud napíšu, že to připomíná slušně řízenou fabriku. To je také hlavní rozdíl mezi Piráty a ostatními, i případnými koaličními partnery. Jinde chybí ta chladná strojovost.

Což o to, pro vzkříšení státních mechanismů by to nebylo na překážku. Jenže by nebylo správné ani zamlčet to, co se může stát odvrácenou stranou tohoto stylu. I ve zmíněné debatě občas zaznívá tón, který od Pirátů přichází běžně, a sice vědomí vlastní výjimečnosti, povědomí sekty vyvolených.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Avšak nevíme, co řekne členská základna. Třeba nepřekousne, že by se s někým dalším, dle jejího hlediska méně kvalitním, spojovala.

Reklama

Výběr článků

Načítám