Hlavní obsah
Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček

Očima Saši Mitrofanova: Biblicky jasný rozdíl mezi Zemanem a Babišem

Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček
Očima Saši Mitrofanova: Biblicky jasný rozdíl mezi Zemanem a Babišem

O Velikonocích jsem, coby přesvědčený bezvěrec, četl evangelium. Bibli vnímám jako literární dílo popisující pravzory chování. Lidé se nemění, jen zbraně jsou stále vražednější.

Ježíš řekl: „Ať je tedy vaše slovo ‚Ano‘ ano a ‚Ne‘ ne. Co je nad to, je od zlého.“ Obecná moudra mají smysl, jen pokud je převádíme na konkrétní situace. Pár takových v životě společnosti právě nastalo.

Nejdříve vyhostila česká vláda tři ruské špióny pod diplomatickým krytím. Miloš Zeman zadáním pro BIS, aby zjistila, jak to u nás bylo s jedem novičok, fakticky vyjádřil premiéru Andreji Babišovi nedůvěru a vzkázal Kremlu: „Já nic, já prezident!“

Vzápětí Bílý dům poděkoval České republice za vydání údajného ruského hackera Nikulina do USA. Uvedl, že postavení zločinců před soud je významným aspektem při udržování spolehlivosti internetu a obraně našich základních hodnot a ČR v této věci prosazuje principy odpovědnosti a spravedlnosti.

Kreml naopak vyjádřil nad tímto činem české vlády pobouření. Česko se prý snažilo „znovu demonstrovat spojeneckou loajalitu, povýšenou v poslední době na úroveň absolutní priority“. Kurník šopa antilopa! Tohle říká nástupnický stát SSSR, který v srpnu 1968 mával spojeneckou loajalitou povýšenou na úroveň absolutní priority, když obsazoval Československo?

Prokremelský list Izvěstija ale přece jen nechal jiskřičku naděje v srdcích svých čtenářů, když zveřejnil zprávu s titulkem České úřady nevyloučily použití Rusa Nikulina proti Trumpovi zde.

A čo si predstavujú kremeľskí Kefalíni pod takým slovom „české úřady“? Výhradně Zemanova mluvčího: „Ovčáček zdůraznil, že Kancelář prezidenta republiky se postavila proti vydání Rusa do USA, přesto definitivní rozhodnutí přijalo ministerstvo spravedlnosti.“ Trumpova administrativa však české vládě za vydání poděkovala a tím pádem asi sama sebe děsně poškodila.

Celá situace je ukázkou biblicky jasného rozdílu mezi prezidentem a premiérem. Za západní zakotvení republiky zde kopala vláda Andreje Babiše, Kremlu naopak posloužil jako chabý, ale aspoň nějaký spotřební materiál Miloš Zeman se svým týmem.

Včetně Vratislava Mynáře, který v sobě náhle objevil zasutého JUDra a pustil se do ministra Roberta Pelikána, že vydáním Nikulina do USA ponižuje Česko na právní úroveň Bangladéše zde. Kdybyste to náhodou nevěděli, Bangladéš je ta země, kde slouží už druhé volební období prezidentův kancléř bez bezpečnostní prověrky.

Mynář rozčilil i poslance ANO Martina Kolovratníka zde. Vida, ledy se hnuly, podržtašky na Hradě lze veřejně stírat. Pokud se ale začne Babišovi za nedávné těžké porážky veřejně mstít sám prezident, jak je jeho zvykem, mohlo by jednoho dne vůči Hradu zaznít i takové ANO, které by bylo jasným NE.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Články autora

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků