Hlavní obsah
Thomas Kulidakis Foto: Jan Handrejch, Právo

KOMENTÁŘ: Uzavřené hranice jsou neudržitelné - Thomas Kulidakis

Prohlášení o uzavření „balkánské cesty“ se v dlouhodobém hledisku jeví spíše jako zbožné přání než realita. Plot a stráže FYROM lze obejít. I pokud by hranice nejkratší cesty překonat nešly, je možné přejít přes Bulharsko a Albánii. V součtu se jedná o více než 700 kilometrů hranic. Přes hory a lesy je cesta sice náročnější a delší, nikoli však nemožná.

Thomas Kulidakis Foto: Jan Handrejch, Právo
KOMENTÁŘ: Uzavřené hranice jsou neudržitelné - Thomas Kulidakis

Naposledy přešlo několik stovek uprchlíků a migrantů ze severního Řecka do bývalé jugoslávské republiky Makedonie přes hraniční řeku Suva. Postupovali za pomoci návodu, včetně plánku, který jim mimo jiné poskytli němečtí dobrovolníci. Ti se také spolu s novináři ocitli za hranicí.

Ochota Bulharska a Albánie podílet se na akcích, které hrozí přeměnit Helénskou republiku v jeden velký uprchlický tábor, také není nijak velká. Bulharský prezident Borisov již na jednání se zeměmi Visegrádské čtyřky v Praze zdůraznil, že uzavírat Řecko nehodlá. Veřejně o tom ujistil také Německo a celou Unii. Kvůli obchodní výměně a řeckým investicím ve své zemi. Ani solidaritu a přednost evropského řešení, včetně kvót, neopomněl zmínit.

Příchod uprchlíků a migrantů dále do Evropy se zpomalil jen dočasně. Do doby, než tito lidé zjistí, že musí skutečně hledat nové cesty. Zpomalil se za cenu počínající humanitární katastrofy, dětí rodících se v bahně ve stanu, lidí umírajících v rozvodněné řece Suva při pokusu o přechod a stále více rozhádané Evropy rozdělené na více a méně solidární část. Situace je také bezpečnostní hrozbou. V nejhorším případě by mohla přerůst v konflikt balkánských států.

Řešení spočívá v kombinaci ochrany hranic, vytvoření skutečné společné azylové politiky EU, mechanismu legálního přistěhovalectví, uzavření návratových dohod se třetími zeměmi pro ty, kteří nemají právo na azyl. Dále v pomoci v místě zdroje uprchlictví a přerozdělení již přítomných a bezpečnostně prověřených uprchlíků a migrantů mezi členy Evropské unie. To vše vyžaduje společné evropské řešení. Naposledy šlo příkladem Portugalsko, které nabídlo přijetí o téměř šest tisíc lidí více, než mu stanoví již schválené kvóty. Tuto nabídku oznámilo v Praze. A ne náhodou.

Lidé, kteří utíkají před hrůzami války a terorem džihádistů, svým přechodem hranic dokázali, že si cestu najdou vždy. Pokud neexistuje cesta legální, která existovat musí, najdou si cestu nelegální. Po zhlédnutí těchto dvou videí zde a zde se není co divit, že odhodlání prchajících je obrovské. V Idomeni je mezi dvanácti tisíci lidmi šedesát procent žen a dětí. Je před nimi potřeba chránit Evropu?

Thomas Kulidakis

Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.

V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.

Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.

Více o autorovi

Komentáře autora

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků