Článek
Babišův krok nás staví před dilema, které, jak mnozí doufali, zmizelo s pádem předchozího režimu: poškozuje naší zemi skutečnost, že král je nahý, nebo ji naopak poškozuje, když někdo otevřeně prohlásí, že král je nahý, protože vskutku nahý je?
Pan Babiš totiž podle platných českých zákonů vskutku trestně stíhaný je. Pokud poslanec Peksa prohlásil, že Babiš zneužívá dotace, možná se vyjádřil nepřesně, protože přesnější vyjádření by znělo, že Babiš je trestně stíhaný kvůli podezření z dotačního podvodu.
Kdybychom ale zůstali u příběhu ze slavné pohádky o nahém králi, stačilo by zpřesnění formulace poslancem Peksou tak akorát na fíkový list, a dál by platilo, že král je nahý. Tedy, že v čele vlády České republiky vskutku stojí trestně stíhaný politik, kterého policie vskutku trestně stíhá kvůli podezření na dotační podvod.
Babišovi se také nelíbí, že Peksa prý nemluvil podle poslance za ANO Roberta Králíčka (který se jednání se Švédy zúčastnil a Peksu, lidově řečeno, nabonzoval) pěkně o České republice. Co má ale takový poslanec pěkného o politické situaci ve své zemi švédské delegaci vykládat? Má raději mlčet o tom, že ve spolupráci s prezidentem u nás vládne už mnoho měsíců premiér, který je nejen trestně stíhaný, ale vládne v demisi, přičemž jeho vláda provádí řadu personálních a dalších změn, které by podle ducha Ústavy dělat neměla?
Nebo by měl raději v naději, že si toho ve Švédsku nevšimnou, mlčet o tom, že premiér v demisi koketuje s krajní levicí i pravicí? Popřípadě o tom, že premiér byl evidován jako agent komunistické státní bezpečnosti?
Pan Babiš se cítí poškozen možná proto, že všechna obvinění na svoji adresu pokládá, jak víme, za „účelovku“ a „kampaň“ proti své osobě. Jenže to bohužel nic nezmění na skutečnosti, že trestně stíhaný je nebo že jeho jméno figuruje v seznamech spolupracovníků bývalé StB.
Což nás vrací ke zmíněnému dilematu. Měli by poslanci a další politici, včetně těch opozičních, předstírat, že král je oblečený, a se skutečností, že je spíše nahý, zacházet jako se státním tajemstvím? Pomohlo by naší zemi, když budeme o skutečném stavu věcí, zejména mimo českou kotlinu, mlčet nebo lhát, a to i proto, že se budeme bát případné odvety někoho, jako je pan Babiš?
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Leckdo se může domnívat, že nikoliv. Že mlčet nebo lhát o tom, že král je nahý, by nás jen vracelo do časů, k nimž se většina společnosti snad už nechce vracet. To, že si Babiš myslí opak, ho jen usvědčuje, že v demokratickém, otevřeném režimu, který nahradil ten minulý, se dodnes necítí úplně doma.