Článek
Levice je bezradná, odhodila klasický sociálně demokratický program sociálních reforem, rovnějších příležitostí, boje proti chudobě i nespravedlnosti v rámci tradičního společného národa, a dokud byly její návrhy pragmatické a zdály se být i splnitelné, oslovovaly značnou část relativně chudšího voličstva a levicových intelektuálů.
S postupnou sekularizací Ameriky, kde se ještě v 50. letech tři čtvrtiny obyvatel hlásily k nějaké církvi a 90 procent se považovalo za křesťany, spadl počet věřících s výjimkou přistěhovalců z latinské Ameriky na slabou polovinu a celé generace odpadlíků si v nastalém světonázorovém vyprázdnění z původně náboženských hodnot vytvářely postupně světskou utopickou náhražku ztracené víry čili progresivistické politické náboženství, a protože jde o nemoc rozumu, reprezentují převážně diplomovanou městskou třídu.
Co si má obyčejný dělník a běloch pomyslet, když mu vysvětlují, že svou pletí demonstruje své privilegium, že je Amerika nejstrašnější rasistická a sexistická společnost na světě, patriotismus je k smíchu a kapitalistický systém i židovsko-křesťanské hodnoty je zapotřebí zlikvidovat, aby povstala zcela zbrusu nová společnost. Zaťuká si pochopitelně na čelo. A protože takové nesmysly ovládly nejen univerzity, ale i hlavní politicky korektní proud sdělovacích prostředků, a on té „intersekcionalitě obětí“ dost dobře nerozumí, má celkem oprávněný pocit, že jej levicová inteligence považuje za blbce.
Jak tedy hodlá Sanders vyhrát generální volby, primárky jsou hračka, příliš mnoho kandidátů rozdrobilo hlasy oponentů a on si získal svým napůl komunistickým programem u mládeže, která nemá se socialistickým přerozdělováním zkušenosti, své dostatečně početné jádro příznivců, tak jako před volbami Corbyn.
Přestože už dnes v Americe přestalo být slovo socialismus nadávkou a vývoj spěje k sociálnímu režimu, těžko si představit, že by voliči jeho převratný ekonomický program schválili. Těžko by nabídku na komplexní a drahou lékařskou péči zadarmo – respektive bez ekonomicky zničujícího zvýšení daní – považovali za reálnou. A co teprve nápad se zrušením školného a odpuštěním všech studentských dluhů (1,6 bilionů dolarů)? Totéž nabízel Corbyn a dělníci odmítli. Proč asi? Ani jeho masivní zelená politika většinu nezíská.
Monumentální socialistické plány Sanderse i Corbyna svědčí o bezradnosti nové levice. Její staronová futuristická vize beztřídní společnosti a pokroku jí neumožňuje vyhrát volby. Vmanévrovala se do moralistické pozice, kdy se nemá s konzervativci ani pravými liberály (od slova snášenlivost) a umírněnými socialisty o čem bavit. Svůj světonázor považuje za morálně nadřazený, není snad soukromý majetek výrazem chamtivosti?
Oponenti jsou zpátečníky, zastánci starého nespravedlivého řádu. Jak si vůbec může někdo přát nízké daně, velkou majetkovou nerovnost a malý asociální stát? A proto nezbylo než nabídnout totální přestavbu společnosti. Naštěstí tak, jak Corbynovy fantastické ekonomické vize dělníci odmítli, odmítnou je i v Americe. A stejně jako v Anglii je lidový odsudek politické korektnosti naprostý.
Alexander Tomský
Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.
Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.
Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.
Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.
Trumpa může porazit nanejvýš koronavirus.