Článek
Ozvaly se hlasy souhlasné i nesouhlasné. Někteří lidé ani netušili, že by to mohlo být něco jiného než trestný čin. A já si říkám, přijme Nejvyšší soud rozhodnutí, že je trestným činem, když někdo vymění na prodávaném vozidle třeba motor nebo kola za ještě starší? Někdo při prodeji nemovitosti zatají, že pod omítkou není jen beton, ale občas i nějaká cihla? Nebo se to bude prodávat jako obvykle u barabizen, jak to stojí a leží?
Takže by se mohlo stát, že stejně jako by někteří politici chtěli na všechno zákon, budeme mít na všechno soubor rozhodnutí a vodítek, pro jistotu i vademekum.
Jenže tahle orwellovská obava se člověka drží jen do okamžiku, než se dozví, že soudkyně Prahy 1 Helena Králová v ostře sledované kauze Nagyová - Nečasová et comp. nejenže místo soudního jednání rozhodne tzv. trestním příkazem, odsoudí jím hlavní postavu k podmíněnému trestu a zmizí kamsi na měsíční dovolenou, ale vydá dva generály k potrestání ministru obrany, i když jeden z nich uniformu už svlékl.
To příště soud rozhodne, aby nás potrestal zaměstnavatel, u kterého už dávno nepracujeme? Kdo jí tohle poradil? Nepomohlo by i tady rozhodnutí Nejvyššího soudu? Jinak generál Ondrej Páleník bude nepotrestatelný. Dopadne de facto jako plukovník Jan Pohůnek, který byl viny zproštěn. A tak vše odnese jen generál Kovanda, který je v uniformě. Může dostat důtku nebo mu bude snížen plat až o patnáct procent na půl roku.
Nechtěl to komentovat ani obhájce Tomáš Sokol, protože jde to citlivou věc a zvažuje proti rozhodnutí soudu stížnost. Nebude to mít jednoduché, trestní příkaz jako zrychlené řízení volí soudce v případě, že je skutkový stav spolehlivě prokázán. Obhajoba se sice vyjádřit nemůže, ale kompenzací je nižší míra trestu – jako u bagatelních činů.
Jinak nic nového pod sluncem. Naštěstí díky jistě dalším rozhodnutím Nejvyššího soudu se bude soudit líp. Jako si v pověstných forbínách Miroslav Horníček s Janem Werichem libovali nad rozhodnutími nakladatelů, vše co nejdetailněji vysvětlovat:
Antonín Rašek
Původní profesí voják, který současně vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor filozofie a historie. Po 21. srpnu 1968 byl z armády propuštěn, rehabilitace se dočkal po listopadu 1989. Stal se civilním náměstkem ministra obrany a ředitelem Institutu pro strategická studia. Spolupracuje se Střediskem bezpečnostní politiky UK. Je autorem devatenácti románů.
Vono se nejen víc čte, ale vono se taky LÍP čte. Daleko líp čte, vždyť ty knihy jsou líp vybaveny, než bejvaly dřív. Dneska jenom vezměte ty vysvětlivky vzadu. No to je obrovská… To je úžasná úleva. To je úleva… Vždyť někdy bejvá těch vysvětlivek víc, tlustěji, než samotná kniha, kterou to vysvětluje. A mně se na tom líbí ten optimismus těch nakladatelství, jak voni počítají s tím, že co čtenář, to blbec. Ano. Já teďka čtu Švejka. Teprve? Ne, já ho četl už mnohokrát. Ale teď ho čtu s vysvětlivkami a já teprve teď vidim, o co já přišel. Například jak on ukradne toho psa… Ano, pro Lukáše. … pro Lukáše a jak ho vede Řeznickou ulicí. Tak tam je číslíčko u Řeznické ulice a tam vzadu ve vysvětlivkách jsem našel Řeznická ulice – ulice v Praze 2. A je jasno