Článek
Nelze vyloučit, že v příštím roce dojde k vojenskému zhroucení ISIL. Koalice proti islamistickým fanatikům je opravdu silná. Třetího prosince se konalo jednání či konference států NATO a řady dalších, celkově 60(!) v Bruselu na téma boje proti ISIL. Problémem nebyla formální shoda účastníků, ale většinou jen verbální potvrzování spolupráce, takže boj proti teroristům nakonec povede opět jen několik zemí, jako ostatně vždy.
Ostatní budou poskytovat „účinnou“ morální podporu. Kromě toho se vlastně vůbec neřešily příčiny války v Iráku a Sýrii a hlavně budoucnost po ISIL. Rovněž se nikdo příliš nezabýval realitou ISIL s výjimkou válečných operací.
Je vysoce pravděpodobné, že v případě porážky se hlavní organizační a bojové složky teroristů přesunou do jiné země a budou pokračovat v boji. Na místě nastane teror vítězů, který za určitou dobu povede k dalšímu povstání. Typickým příkladem je z tohoto hlediska Mali, kde došlo k potlačení teroristů, ale ti se opět rozptýlili mezi civilní obyvatelstvo a další se přesunuli a zesílili boj v okolích zemích.
Je třeba zastavit obchod s ropou
Vyvstává několik zásadních otázek. Jak je vůbec možné, že došlo k takovému rozsahu povstání v Iráku a s takovým úspěchem. Dále je zde řada dalších obtížně pochopitelných faktorů. ISIL si vydělává prodejem v podstatě kradené ropy, protože bez financí se dlouho bojovat nedá. O tom nám dobře placení bezpečnostní experti vykládají už dlouho. Přitom nemalé objemy ropy přepravují početné kamiony. Jak je možné, že spojenecké letectvo nedokáže zastavit kamiony s cisternami o hmotnosti až 30 tun, které se musí držet komunikací?
Mimo ně by zapadly i v tamním rovinatém a vesměs přehledném terénu. Technicky to není žádný problém. Jak je možné, že ropa je ve velkém ilegálně prodávána, ale také transportována ropovody a loděmi? Námořní blokáda se přece používá už stovky let. Za ukradenou ropu se platí penězi, obvykle dolary a jejich tok lze vystopovat. I v případě placení v hotovosti je někdo vyzvedl z nějaké banky, přičemž se jedná o velké sumy, které by měly být registrovány.
Účinnou operaci by pravděpodobně zvládl Izrael, který má v tamní oblasti jedinou efektivní zpravodajskou službu. Izraelské letectvo by kamiony s ropou zastavilo už dávno. Stačí totiž zničit některé klíčové body komunikací. Jenže Izrael se do akce zapojit nemůže. Vyvolalo by to hysterickou reakci řady arabských a islámských států, které jsou dlouhodobě antisemitské a neuznávají ani existenci státu Izrael. Přitom proti (z jejich hlediska) neexistujícímu státu neustále brojí a zbrojí ale jejich reprezentanti sedí v sále OSN spolu s Izraelskými diplomaty.
A zde je vidět dvojakost islámského přístupu k řešení problému.
Lze předpokládat, že i finanční toky vedou přes arabské a islámské banky, které na tom vydělávají. Pravděpodobné je, že kradená ropa se naloďuje nebo posílá ropovody rovněž z území islámských států, které verbálně podporují boj proti ISIL. Avšak o likvidaci ISIL jim až tak úplně nejde. Chtějí se zbavit do značné míry sekulárního a proruského režimu v Sýrii a tu ovládnout, případně i s pomocí ISIL. Uvedeným tahem se dostat na břeh středozemního moře, což by výrazně změnilo bezpečnostní situaci v regionu. Výsledkem by bylo nejen nevypočitatelné, ale rozhodně obecně vyšší ohrožení Izraele, ale rovněž řady jihoevropských zemí.
Problém je v tom, že odborníci NATO nejsou sto ani přesně definovat, co je vlastně ISIL. Evidentně se nejedná pouze o sunitskou komunitu z Iráku. Ta by neměla za cíl okupaci řady zemí, včetně části Evropy.
Kromě krádeží, loupeží a obchodu s lidmi opomíjejí bezpečnostní experti ještě jeden zdroj příjmů ISIL, a to drogy. V Sýrii se totiž dostali k jejich vydatnému zdroji. Především v prostoru údolí Bikáa je jedna z největších světových pěstíren hašiše. Jenže proti drogám se rovněž bojuje hlavně ústy za řečnickými pultíky. Export z Afghánistánu, především do Evropy přes Kosovo a do Ruska narostl za posledních deset let o 300%.
Nebezpečí pro Evropu
Vzhledem k naprosté nepřehlednosti situace se jako nebezpečný jeví i rozsáhlý tok legálních a ilegálních migrantů do Evropy. Nikdo neví, kdo z oficiálně deklarovaných obětí válek je terorista, obchodník s drogami nebo jiný zločinec. Muslimská nesnášenlivost a agresivita se výrazně projevuje v místech jejich větší koncentrace, tedy především ve Francii, Británii a Belgii. Někteří islámští imigranti, kteří parazitovali na evropském sociálním systému, do kterého ničím nepřispěli, se nestydí bojovat a vraždit v řadách ISIL.
Martin Koller
Diplomat a podplukovník v záloze. Vystudoval Vysokou vojenskou velitelsko-technickou školu v Martině a také Filosofickou fakultu University Karlovy. V armádě působil jako výzbrojní náčelník a také technický analytik.
V roce 1993 odešel do civilu a pracoval jako obchodní rada a charge d’affair na misi v Kuvajtu a Iráku. Později působil jako analytik na ministerstvu obrany.
Je autorem několika publikací s armádní tematikou, podílel se na založení prezentační akce české armády Bahna.
V Africe a okolí se jako teroristé běžně uplatňují i ženy a děti, čehož se můžeme dočkat i v Evropě. Je třeba znovu připomínat, že islám prochází krizí a změnou z náboženství v agresivní politikum. Proto jej bohužel nelze považovat pouze za vyznání víry. Praxi vidíme aktuálně v Izraeli. Palestinští teroristé ani nepotřebují zbraně a noži a auty vraždí Izraelce, kteří si dovolí modlit se ve vlastní zemi na posvátných místech, kde žili jejich předkové již před tisícovkami let. A něco takového chceme v Evropě? Jasným varováním je ostatně i nedávný výbuch na palestinské ambasádě v Praze.