Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Dočká se Trump své války? - Thomas Kulidakis

Novinky, Thomas Kulidakis

Od pádu železné opony měl každý prezident USA svou válku. A válečné bubny znějí stále častěji i od nového šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Dočká se tedy i on?

Foto: Jan Handrejch, Právo

Thomas Kulidakis

Článek

Za George Bushe staršího došlo k americké invazi do Panamy. Následně k první irácké válce. Po půl roce bombardování v rámci Operace Pouštní bouře vojska Saddáma Husajna s křížkem po funuse opustila území Kuvajtu. Po celé operaci ale zůstala jakási pachuť. Po válce se zjistilo, že emotivní svědectví kuvajtské dívky popisující zvěrstva irácké armády bylo smyšlené. Prezident USA tuto estrádu využil k získání světové veřejnosti pro svou válku. Dotyčná byla dcera kuvajtského velvyslance ve Spojených státech.

Po Georgi Bushovi přišel člen amerických demokratů Bill Clinton. Nevydařená akce v somálském Mogadišu inspirovala natočení filmu Černý jestřáb sestřelen. Po malém úvodu přišla válka velká v podobě bombardování bývalé Jugoslávie. Čtyřdenní bombardování Iráku a zákon o změně iráckého režimu byl už jen závěrem Clintonova válečnictví.

Po Billu Clintonovi nastoupil republikán George Bush mladší. Následovalo dokončení pádu Saddáma Husajna doprovázené hledáním zbraní hromadného ničení. Nikdy se nenašly, ale byl jimi obhajován útok. Válka v Afghánistánu trvá dodnes. Bez naděje na brzké ukončení.

Demokratický prezident Barack Obama se následně neúspěšně pokusil stáhnout se ze zděděné války v Afghánistánu, kde zatím v historii žádný cizí agresor nevyhrál. Stáhnul se tedy alespoň z Iráku, kde teď na svou porážku čeká takzvaný Islámský stát. Ovšem i Obama měl svou válku v Libyi, která zanechala zemi na severu Afriky v chaosu.

Donald Trump je u moci relativně krátce. V jeho případě zatím připadá v úvahu intervence ve Venezuele, jejíž vládce mu po chuti není. Ohrožuje platnou dohodu s Íránem, který výměnou za zrušení sankcí slíbil opustit svůj jaderný program. Ostatní signatáři dohody, Čína, Francie, Německo, Velká Británie i Rusko, ale dohodu rušit nechtějí. Její porušení se zatím Íránu neprokázalo.

Další je případ Severní Koreje. Tamní režim ovšem vlastní jaderné zbraně a může před svým koncem stihnout zlikvidovat velkou část okolních zemí. Hlavní město Jižní Koreje může rozdrtit svými dělovými bateriemi. Nikdo na světě nemůže pochybovat o ohromné síle americké armády. Je ale nebezpečné zahrávat si s konfliktem jaderným, nebo nerespektovat odpor ostatních členů Rady bezpečnosti OSN k válečnému konfliktu s KLDR.

Donald Trump zatím hrozí jen silnými slovy. Naposledy před Valným shromážděním Organizace spojených národů. Bez přítomnosti vedení Číny a Ruska. Doufejme, že to tak zůstane. A že nedostaneme šanci přesvědčit se, jestli měl pravdu Albert Einstein, který řekl: „Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to bude klacky a kamením“.

Thomas Kulidakis

Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.

V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.

Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám