Hlavní obsah
Thomas Kulidakis Foto: Jan Handrejch, Právo

KOMENTÁŘ: Čas návratu od karantény k normálu - Thomas Kulidakis

Plán české vlády na ukončení většiny karanténních opatření připomíná populární vánoční čokoládový kalendář. Ten jasně ohraničuje vysněný sváteční den. Podobně sváteční bude chvíle, kdy se život v České republice i mimo ni vrátí k normálu.

Thomas Kulidakis Foto: Jan Handrejch, Právo
KOMENTÁŘ: Čas návratu od karantény k normálu - Thomas Kulidakis

Pečlivě načrtnutý plán mění přesvědčení ministra Hamáčka, že plán má jenom virus. Teď ho má i Strakova akademie, která sleduje dvojí cíl. Za prvé jasně vymezenými mantinely může motivovat většinu populace ještě chvíli přísná opatření vydržet. Vždyť proč si kazit vyhlídku na opětovnou svobodu alespoň ve vlastní zemi, když už s cestováním do zahraničí to moc nevypadá.

Za druhé se vláda pokouší uklidnit tu část veřejnosti, která si potichu pod vousy nebo i veřejně stěžuje, že karanténa je už moc dlouhá. Původní úkol připravit zdravotnictví na případný nápor koronaviru se podle všeho splnil. Teď je potřeba rezervy udržet a zvýšit, začít opět operovat a vrátit nemocnice do normálního provozu, protože ostatní choroby vyžadují péči také.

S tím souvisí fakt, že stojící ekonomika i nadále podkopává hospodářský růst. Nejde jen o skutečnost, že lidé si potřebují mít za co koupit potraviny. Svou spotřebou mohou pomoci hospodářskému růstu a následně daňovým výnosům, ze kterých se hradí mimo jiné i kvalitní zdravotnická péče. Populace, v čele s drobnými živnostníky, nemůže pořád žít z nejrůznější podpory státu. I tomu jednou peníze dojdou.

Návrat do doby předkrizové z hlediska veřejných financí už teď ministryně financí Schillerová odhaduje v roce 2028. Čím déle bude země stát a nárůst nemocných nebude vysoký, čím lepší bude počasí, tím bude těžší naprostou karanténu hájit. Vládní stratégové si ale jistě také uvědomují, do jaké míry je část veřejnosti vystrašená. Proto odstupňování. Říct „můžeme všichni kromě ohrožených skupin ven“ prostě v této fázi nejde.

Nelze ovšem popřít, že Česká republika si v boji s koronavirem vede v porovnání s jinými zeměmi dobře. Každý mrtvý nemocný je tragédie, ale naštěstí smutných příběhů není tolik, kolik jinde. Pro srovnání je možné použít přibližně stejně velkou Belgii, která má skoro o polovinu více mrtvých, než je v naší zemi nakažených. Jsou samozřejmě i srovnatelné země, které jsou na tom ještě lépe, jako třeba Řecko.

Thomas Kulidakis

Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.

V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.

Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.

Více o autorovi

Komentáře autora

Byl čas solidarity, karantény a boje, teď je čas opětovného nádechu a záchrany ekonomiky, než bude pozdě. Některým skupinám se může zdát, že přišly na řadu pozdě. Z hlediska obecně veřejné přijatelnosti je ale lepší plán postupný, skýtající naději na světlo na konci tunelu, než plán žádný. Ještě zbývá otevřít hranice, aby si lidé za odříkání mohli dopřát i jiné radovánky než místní rybníky, luhy a háje. Prázdniny s ratolestmi, kterým škola nehrozí, si v domácím prostředí užili a užijí více než dost.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků