Nechuť uvalit sankce na Rijád a zastavit dodávky zbraní do země, jako to učinilo Německo, však oslabuje Západ a zpochybňuje hodnoty, které hlásá. Jde o jasný případ dvojího standardu a představuje to návrat do doby studené války, kdy Západ v čele s USA podporoval řadu diktátorských režimů v Latinské Americe, Africe nebo Asii. O jejich vůdcích neměl žádné iluze, ale v době boje proti komunismu jejich podporu hájil slovy: „Jsou to sice gauneři, ale naši gauneři.“

Saúdská Arábie byla a je typickým příkladem těchto zemí. Těžko by se hledal méně svobodný režim. I v KLDR mají ženy více práv. Skutečnost, že princ Muhammad bin Salmán umožnil letos ženám řídit a opět se otevřelo kino, nesvědčí ani tak o demokratizačním procesu v zemi, jako o tom, jak málo v ní je demokracie a že Západ u svých bohatých spojenců je ochoten přehlédnout leccos, co u svých protivníků kaceřuje.

Zavraždit opozičního novináře na půdě konzulátu však přesahuje všechny meze. Jde o flagrantní porušení vídeňské Úmluvy o diplomatických stycích. A je úplně jedno, jestli se 2. října na půdě konzulátu vraždilo na příkaz vedení země, s jejím souhlasem, nebo šlo o neschválenou akci. Rijád si musí být jasně vědom, že něco takového není přijatelné, že konzuláty nejsou místo, kde si lze vyřizovat účty s odpůrci. Vražda novináře na půdě konzulátu je pomalu horší než pokus otrávit bývalého agenta Skripala, který přešel na druhou stranu, z čehož je podezřelá Moskva. Na Rusko však byly rychle uvaleny další sankce, ale v případě Saúdů se otálí.

Saúdskoarabský režim přitom dělá v zásadě totéž, co Spojené státy vytýkají Teheránu a kvůli čemu letos vypověděly dohodu s Íránem. I Rijád podporuje terorismus. Peníze a pomoc od něj dostávali v Sýrii nejen umírnění vzbouřenci, ale i radikální islamistická uskupení. I Rijád vede válku mimo své území, když útočí v čele arabské koalice na Jemen. A nebombarduje oblasti držené extrémně nebezpečnou Al-Káidou na Arabském poloostrově, ale napadá vzbouřené šíitské Húsíje. Důvod je prostý - jeho hlavním protivníkem v oblasti je Írán, který však je oproti Saúdské Arábii oázou demokracie.

V Íránu si mohou občané vybírat z několika stran, zatímco v Rijádu se poprvé konaly volby (samozřejmě jen komunální - zemi vládne královská dynastie) až v roce 2005 a ženy v nich mohly poprvé hlasovat o deset let později.

Válku v Jemenu Rijád vede zcela nevybíravým způsobem, bombarduje civilní objekty včetně nemocnic a pohřebních síní, takže i Spojené státy nyní tlačí na dosažení míru v Jemenu. Zatím ale nijak neomezují podporu Rijádu včetně té vojenské. Postoj k ní nezměnil ani francouzský prezident. I poté, co Rijád přiznal, že Chášukdží, který kritizoval prince Salmána i válku v Jemenu, byl zavražděn na konzulátu, Emmanuel Macron řekl, že by se nemělo přistupovat k embargu na dodávky zbraní.

Saúdské petrodolary nikomu nesmrdí, jenomže takové opouštění vlastních hodnot poškozuje pozice Západu. Navíc jde o oslabení paktu NATO, protože vražda byla spáchána na konzulátu v Istanbulu.