Článek
Sci-fi místo analýzy, jako by komentáře měly být bulvární přílohou Respektu, aktuálně.cz a dokonce i Hospodářských novin, v nichž jeden takový vizionář popsal své budoucí rozpoložení na cestě z dovolené v Chorvatsku do své nešťastné, zchudlé domoviny, kdy v zahraničí musel po czexitu nechráněn Evropskou unií zaplatit za lékaře, ačkoli doma je zadarmo! Milý příteli, na světě není nic zadarmo. Nečtou snad jeho list ekonomové?
Co všechno nevymyslí chorý rozum unionistů! Život bez Unie, toť bídné živoření v zabarikádované zemi. Dobře že Asiaté nebo Jihoameričané neumějí česky. Jako všichni cestují a obchodují vesele s celým světem a po žádném unifikačním experimentu netouží. Odkud to blouznilství? Jako by se volby prezidenta týkaly jejich představy tragédie.
Nešťastný je hluboký rozkol národa (dle levice společnosti, nejlépe multietnické) a komentáře o smíření tu nic nezmohou. Volby prý vyhrál neopodstatněný strach a obavy. No budiž, ale co s tím? „Přesvědčit voliče prezidenta Zemana, s nimiž sdílíme politické společenství a o nichž bychom si neměli myslet, že jsou v něčem horší nebo morálně pokleslí. Je nutné vrátit demokratické politice její občanskou a civilní podobu.” Autor těchto řádků vidí lék na obavy v kultivovaném dialogu s pomýlenci, jako by etiketa mohla svědčit o pravdě. Uhlazení a uctiví bývají ti největší lháři.
Jiný profesor upozorňuje na ekonomickou nerovnost mezi voliči obou táborů, „když 30 procent frustrované populace pobírá ostudně nízké mzdy za těžkou a nepříjemnou práci, které stěží stačí na přežívání rodiny od výplaty k výplatě.” To je sice smutná pravda a není snadné s tím pohnout, ale že by to byl důvod vzpoury proti elitě, jestliže naprostá většina (90 procent) nežije v bídě a je se svou situací v době plné zaměstnanosti celkem spokojena?
O dnešním rozkolu nesvědčí starosti existenční, nýbrž obavy existenciální a náš akademik také hodlá lidi přesvědčovat „bez nadávek a nálepkování, slušně a důstojně”, aby je vyvedl z omylu xenofobie, nacionalismu a antievropanství. A tady je zakopán pes!
Ti prostí lidé jsou hluboce uraženi, oni totiž žádnou xenofobií, nacionalismem a antievropanstvím netrpí. To jsou ty nálepky, které nesnášejí, a proto volili Zemana a odpustili mu jeho lži a hříchy. Jakápak nechuť k cizincům, zvykli si i na Vietnamce a bez potíží tolerují Ukrajince a Rusy. Dobře vědí, že děti těchto přistěhovalců - a když ne děti, tak jistě vnuci - budou Češi jako poleno.
Nacionalismus? Je snad láska k domovu a přesvědčení, že má zůstat takový, jaký je, něco špatného? A proč nám mají dnes vládnout místo Vídně cizí a nevolení odněkud z Bruselu?
Antievropanství? Má snad někdo něco proti evropským národům? Proč svůj spolek nazýváte Evropou, naši společnou civilizaci tisíciletých národních států. Proč by si neměly samy vládnout malé i velké jako po celém světě? Z vaší víry ve svět bez hranic máme ony „neopodstatněné obavy”, vždyť den co den vidíme zločiny páchané ve vaší vysněné multietnické společnosti.
Kosmopolitní inteligence může přesvědčovat a chlácholit, jak dlouho chce. Nemá odpověď na obavy zdravého rozumu, zápasí s demagogy, za nimiž nevidí vlastence. Kdyby lidé mohli milovat abstraktní představu eurostátu více než svůj domov, nemusela by jim být vnucována a dávno by takový útvar už vznikl.
A teprve až se ideologií napadený intelekt uzdraví, bude rozkol národa zažehnán.
Alexander Tomský
Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.
Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.
Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.
Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.