Celý rok na tomto místě píšu o politice. Dalo by se čekat, že i poslední letošní Oči budou takto zaměřené. Vždyť je toho dost, o čem by se dalo pouvažovat.

Zdeněk Ondráček zvaný jeho odpůrci Mlátička byl (nebo nebyl?) zvolen předsedou komise pro kontrolu GIBS. Na Seznamu běží přímé střety nejvážnějších kandidátů na Hrad (vyjma toho, který by se při střetu mohl rozklížit, tak se nechá jen mediálně obsluhovat) a jsou tam vidět charaktery lépe než v jiných formátech. Loutkové divadlo principála Babiše zvané vláda České republiky se připravuje na sněmovní hlasování o důvěře. A to není zdaleka všechno.

Po Novém roce zas budeme toto všechno zkoumat. Nebude možné těmto věcem uniknout. Ale dnes o tom psát nechci. Vždyť budou Vánoce. Politika počká.

Chtěl bych oslovit lidi. Opravdový člověk, který má vyvážený rozum, srdce a důstojnost, je sice vzácnější než nepodařený pokus přírody či, chcete-li, Stvořitele. Ale měla-li příroda nebo Stvořitel záměr, že projekt Člověk povede ke vzniku bytosti, která ve svých nejlepších projevech dokáže být až nepochopitelně dobrá, nezištná, chytrá, šikovná a milá, ale nebude přitom mít přikázané andělské klady, pak musím říci, že takové lidi jsem měl to štěstí potkat.

Jsou mezi mými přáteli, známými, mezi vámi, milé čtenářky a milí čtenáři. Přesvědčuji se o tom, jak je rok dlouhý, v přímém kontaktu nejen na sociální síti. Děkuji vám za neutuchající pozornost. Ať jsou vaše svátky plné pohody a radosti!

Nechci však, aby došlo k omylu. Netýká se to všech, kdo mé texty čtou a pak na ně reagují. Nevztahuje se to na bytosti, které Strugačtí již v roce 1963 nazvali „žeroucí a rozmnožující se protoplasma“. To jsou ty, které vyhrožovaly dětem v teplické škole. Ty, které vyměšují nenávist na internetu, včetně těch, které to dělají pod mými texty. To jsou ty bytosti, které místo polemiky s jinými názory slibují jejich nositelům, že je upálí, zastřelí nebo „jenom“ zmrzačí.

Při nevyžádaném kontaktu s tímto druhem bytostí si vždy vybavím slova, která se připisují Romainu Rollandovi: „Čím více poznávám lidi, tím více miluji psy.“ Láskyplný, oddaný, odpouštějící, věrný, vždy ochotný sdílet radost a smutek, to je ten psí zázrak. Namouduši si budu raději povídat s moudrým psem než se nedobrovolně srážet se zlým a hloupým humanoidem, ať už více či méně vzdělaným, s titulem nebo bez něj.

A vám, lidé, chci ještě popřát hodně sil v osmičkovém roce. Budeme je potřebovat.