Článek
Kupříkladu tak, že kdyby člověk v nemocnici nebyl, tak takovou částku stejně musí zaplatit, aby pokryl jídlo, teplo a vodu, což jsou věci, které v nemocnici vedle „ubytování“ dostává.
Anebo tak, že když je člověk v nemocnici, musí dál platit nájem za byt, kde se stejně musí v zimě alespoň nějak topit. A že svým příjmem třeba pomáhá manželce či manželovi s nějakými dalšími výdaji, jako jsou kupříkladu vysoké ceny některých léků.
O to, co vše si takový důchodce s 11 tisíci měsíčně může dovolit, a že by ho neubylo, kdyby dal tři tisíce nemocnici, se ale nemá smysl přít. Vždy to bude individuální. Někdo o žebrácké holi kvůli tomu nebude, někdo naopak ano. Podstatné na prezidentově prohlášení je, že se označuje za prezidenta levicového a jeho voliči mu to baští. Nebylo by od levicového politika namístě očekávat spíš argument, že lidé si platí celý život zdravotní pojištění, a že když někdo dlouhodobě – zejména ve stáří – onemocní, neměl by se už starat o to, zda kvůli poplatkům v nemocnici na něj kvůli neplacení jiných výdajů nepřijde po návratu domů exekutor?
Pokud zdravotnický systém opravdu nutně potřebuje dvě miliardy, které by se vybíráním poplatků za hospitalizaci vybraly, neměl by levicový politik argumentovat, že je namístě spíš navýšení zdravotního pojištění pro všechny občany? Už proto, že by tímto způsobem ti mladší, a obecně tedy zdravější solidárně přispěli těm starším a obecně častěji nemocnějším?
Nejviditelnější současnou bitvou Miloše Zemana je ta, kterou vede při hájení zájmů miliardáře Andreje Babiše. Zatímco sociální demokracii tento údajně levicový politik mydlí schody a zároveň nabádal Stranu práv občanů, jejímž je čestným předsedou, aby šla do koalice se Stranou přímé demokracie milionáře Tomia Okamury, utužuje svoje politické spojenectví s druhým nejbohatším podnikatelem v zemi.
Ano, s tím podnikatelem, který vydáním dluhopisů svojí firmy Agrofert a pak jejich skoupením do vlastních rukou „optimalizoval“ svoje daně tak, že i jinak slušného premiéra Sobotku nenapadlo pro popsání tohoto konání jiné než velmi vulgární sousloví.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Když už si „levicový prezident“ opravdu myslí, že nejlepší cestou, jak nalít dvě miliardy do zdravotnictví, jsou soukromé peníze, možná by mohl navrhnout, že místo tahání poplatků z kapes lidí, kteří vesměs platili celý život daně a pojištění a z nichž mnozí nemají k žebrácké holi daleko, by mohl zdravotnictví přispět milióny, které vydělal na českém státu, miliardář Babiš.