Článek
A což teprve ty jeho podivné, nepodložené a vágní insinuace či domněnky vycházející z absurdních konspirativních teorií, zvláště té o finančním spiknutí globálního kapitálu. Kam se podělo pro Ameriku tak typické, puritánské zaujetí pro kultivovaného, morálně bezúhonného kandidáta na nejvyšší post? Kolik jen energie bylo v každých volbách vynaloženo na důkladné prošetření jeho manželské věrnosti a samozřejmě daňových odvodů. Jak to, že nyní 13 miliónů voličů republikánských primárek prosadilo třikrát ženatého děvkaře, hulváta a narcise?
Konzervativci mají jasno. Amerika se po Evropě s opožděním sekularizuje, humanitní akademie i střední školy napadají náboženství, polovina občanů prý nezná ani desatero, jinak by Bill Clinton nikdy neustál svou prezidenturu, když byl usvědčen z křivé přísahy, prohřešek závažnější než smilstvo.
Nevím – jisté je, že Trump svou zuřivostí proti establishmentu obou stran symbolizuje a mobilizuje své rozhněvané voliče, tu zapomenutou bělošskou vrstvu dělníků a nižší střední třídy, jejíž příjmy stagnují už dvě desetiletí a kteří tak jako v Británii trpí pocitem ohroženého domova. A jestliže mu jeho sprosťárny odpustí evangelikálové a konzervativci z vyšších vrstev a snad i polovina hispánců, kteří se považují za bílé, tak by se prezidentem stát mohl.
Zvláštní, vždyť americký nacionalismus byl ještě donedávna (s nešťastnou výjimkou 13 % černochů) etnoslepý. Politické náboženství ústavy a rovnosti před zákonem, obec bez aristokracie, vytvořila nový národ a novou vlast přistěhovalcům, kteří se chtěli rozpustit v „tavicím tyglíku” prosperitu slibujícího Nového světa. Samozřejmě že oligarchie bílých, anglosaských protestantů (WASP) se dívala skrz prsty na milióny katolických, irských, italských, polských či židovských přistěhovalců, a trvalo dlouho, než je tradiční společnost vzala za své.
Až do roku 1974 uplatňovaly Spojené státy imigrační kvóty, jež kopírovaly etnické složení státu. Zápas aktivistů za všeobecná lidská práva diskriminaci zrušil, právem na sloučení rodiny postupně zanikl i někdejší strop 200 000 lidí ročně a legalistické obstrukce zbrzdily vracení nelegálů. Počet převážně chudých obyvatel jihoamerického původu stoupl v zemi od roku 1970 z 10 na dnešních 56 miliónů.
Můžeme se přít, jestli jejich konkurence snížila životní úroveň domácích nebo vytvořila nová pracovní místa, ale čeho je moc, toho je příliš – tak to voliči Trumpa vnímají. Ne on rozpoltil svou rétorikou národ, nýbrž antidiskriminační rétorika liberálů a univerzit, zvýhodňování etnických skupin na úkor většiny, tolerovaná i konzervativní pravicí, jako by šlo o pouhou etiketu slušného chování.
Alexander Tomský
Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.
Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.
Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.
Multikulturní představa společnosti, které se v politologii říkávalo balkanizace, je z hlediska politického národa antiamerická. A když k tomu přidáme ještě další libůstky antidiskriminačních liberálů, politiku bizarních identit, jako „manželství“ stejného pohlaví, transgenderových výmyslů s právem na unisexuální veřejné záchodky či snahu prosadit feministické kvóty, posedlost harašením a diktát novořeči politické korektnosti, máme vysvětlení provokativního a vulgárního trumpismu. Neslušné výrazy jako výraz politického odporu. Vnitřní souručenství republiky bylo zničeno a společnost se stává hrůzným kolbištěm ras.