Článek
"Odtikává ekologická bomba," varuje v textu někdejší americký ministr dopravy Stephen Byers, jenž spolu s republikánskou senátorkou Olympií Snowovou vypracování zprávy zorganizoval. Vědci v dokumentu konstatují, že vzhledeam k dosavadnímu tempu přírůstků emisí oxidu uhličitého v atmosféře zbývá už jen sotva deset let, než koncentrace tohoto plynu bránícího v ochlazování Země dosáhne kritické hranice.
Půjde o život většiny lidstva
Poté se rozběhnou podle všeho již nekontrolovatelné procesy s vysoce ničivými následky pro přírodu a lidskou civilizaci: vysušení a zánik amazonských pralesů, tání ledovců v Grónsku a Antarktidě či změna cirkulace mořských proudů.
To by mělo katastrofické dopady, protože člověk jako biologický druh nebude schopen se v tak velmi krátké době, během níž by změny nastaly, přizpůsobit novým velmi tvrdým podmínkám. Globální chlad, všudypřítomné ultrafialové paprsky, rozmach pouští na jedné a záplav na druhé straně, rozpad zemědělství by znamenal životní ohrožení pro naprostou většinu lidí.
Tým autorů chmurné předpovědi vychází z toho, že množství CO2 v atmosféře za čtvrt tisíciletí stouplo téměř na trojnásobek a nyní se blíží hranici 400 ppm (množství částic jednoho druhu v miliónu). Tomu odpovídá oteplení o dva stupně, což v tak krátkém časovém úseku může odstartovat dominový efekt. Účastníci konference by měli zhodnotit nynější stav znalostí o vývoji biodiverzity, posoudit přístup států i soukromého sektoru k její ochraně a poukázat na cesty, kterými by se měla ochrana ubírat.
Nejhorší krize od zániku dinosaurů
Z Paříži přitom v pondělí zaznělo z mezinárodního jednání obdobné varovné konstatování o vymírání živočišných a rostlinných druhů. Výkonný ředitel Programu OSN pro životní prostředí Klaus Töpfer označil nynější vývoj v oblasti biodiverzity za nejhorší krizi svého druhu od zániku dinosaurů.
Prezident Jacques Chirac, jenž nad touto konferencí převzal záštitu, označil ochuzování biodiverzity za vážnou hrozbu pro budoucnost planety. Vyzval k vytvoření skupiny expertů, která by se zabývala vývojem a argumentovaně varovala před jeho důsledky politiky i veřejné mínění.
Oznámil, že Francie vytvoří několik nových národních parků a podnikne opatření k ochraně korálové bariéry na Nové Kaledonii. Už při zahájení zazněly výzvy k vyvození důsledků z nedávné asijské tragédie, k jejímuž rozsahu přispělo i předchozí oslabení přirozené ochrany pobřeží - vykácení mangrovových houštin a masová výstavba turistické infrastruktury.
Afrika soucit světa nebudí
Veřejnost a média jsou však k významu podobných konferencí a odborných studií skeptické. "Je-li nějaký druh, který není ohrožen vyhynutím, pak jsou to mezinárodní konference," napsal list Libération.
Jihovýchodní Asie je v centru pozornosti pravděpodobně nejen kvůli 250 tisícům obětí, ale protože jde o oblíbený cíl turistů. Etnické konflikty a bída v Africe, jež si vybírají pravidelně mnohem více životů, soucit světa nebudí.
Od podpisu mezinárodní úmluvy o biodiverzitě v Rio de Janeiru v roce 1992 totiž stále chybějí smlouvy, jež by státy zavazovaly k akci. Na seznamech ohrožených druhů je dnes skoro 16 tisíc živočišných a 60 tisíc rostlinných druhů; každých šest hodin mizí lesy o rozloze Paříže.
