Hlavní obsah

V Malých Svatoňovicích se konal tak trochu jiný masopust

V sobotu 10. února se v rodišti spisovatele Karla Čapka, Malých Svatoňovicích, uskutečnil masopust. Připodobnění s tradičními fašanky na Hlinecku, které jsou zapsány na seznamu UNESCO, ale nehledejte. Masopust, pokud to vůbec lze takto nazvat, tu dělají hlavně pro vlastní potěchu.

V Malých Svatoňovicích se konal tak trochu jiný masopust

Řada tradicí přísně definovaných masopustních figur z Hlinecka, které v sobotu prošly vysočinskou Vortovou, se týž den podkrkonošským Malým Svatoňovicím obloukem vyhnula.

Masopust akce připomínala pouze Rasem za hříchy utracená Kobylka, ukecaný Žid, Kominík s cylindrem dlouhým jako roura od plynovodu Orenburg, Smrtka a Medvěd. Lauři mající pomocí ježůvky, chlupatého konce metrové tyče, nastartovat v režii řeckého boha Bakchuse jarní plodnost žen i archaičtí Slamění, zaspali.

Masopustu na hony vzdálený Hastrman ke Studánce, jak Malým Svatoňovicím díky zázračnému pramenu Panny Marie Sedmibolestné po staletí říkají, přivandroval snad z nedalekých Havlovic.

Masopust v Malých Svatoňovicích

Foto: Vladislav Prouza , Právo

Originalita letos dvacátému malosvatoňovickému masopustu přesto nechyběla. Fašank, který si nenechala ujít možná pětistovka lidí, obohatili Malosvatoňovičtí vlastní tvorbou.

Vortové v sobotu vládla folkloristická skupina Vortovská maškara, Malým Svatoňovicím každý, kdo šel do masky. Průvodu dominovala tlupa neandrtálců s poníky převlečenými za mamuty, mexická nebo sněhulácká rodinka. Horníci připomněli čtyřsetletou tradici těžby černého uhlí ukončenou vládou Mariana Čalfy.

Duchovnost poutního místa, známého kdysi jako příhraniční polské Vambeřice, přiblížila skupina kapucínů. Dnes z bývalé tradice nezbylo skoro nic. Len pěstovaný na podhorských polích připomíná pouze masopustní pranostika: Konec masopustu jasný - len krásný.

Fašank v Malých Svatoňovicích nevyniká tradicí, nýbrž originalitou.

Foto: Vladislav Prouza , Právo

Aktuálnost zato neztratilo pořekadlo: Šla by baba k muzice, nemá kůstka tubu, ráda by se řehtala, musí držet hubu.

Rýmovačka vystihuje čas veselic, zabíjaček a bezuzdného obžerství od Tří králů do Popeleční středy připadající letos na 14. února, od kdy hojnost střídala čtyřicetidenní postní doba. Jitrničky, jelítka a ovárek nahradila na stole čočka, vejce a krupice. Tradici v současnosti zcela vymazaly permanentní nájezdy do supermarketových stodol.

Hojností Podkrkonoší nikdy neoplývalo. Půst se pod Jestřebími horami držel celoročně. Masopust neměl v kraji horníků a tkalců valný smysl. Zmínku o studáneckém masopustu proto postrádají všechna Čapkova díla a do roku 1998 i kronika obce s patnácti sty obyvateli.

Fašank do Malých Svatoňovic před dvaceti lety přivedla bývalá starostka, rodilá Moravačka, Eva Hylmarová.

Masopust v Malých Svatoňovicích

Foto: Vladislav Prouza , Právo

„Novodobou tradici masopustního veselí chceme udržet. Letos jsme přispěli zhruba patnácti tisíci korunami. Zdarma byly koblihy a nějaké pití,“ podotkl nynější starosta Malých Svatoňovic Vladimír Provazník.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků