Článek
Ačkoli byl objev uskutečněn již před dvaceti lety, teprve nyní se podařilo pomocí technologického pokroku v mikroskopii určit přesné stáří a také způsob, jak tehdejší lidé lebky opracovávali ke svým potřebám.
Vědci si sice nemohou být úplně jistí, ale předpokládají, že lebky se používaly jako nádoby, ze kterých se pila voda a případně i krev. Zároveň se mohly vnímat jako trofeje poražených nepřátel či mohly být součástí rituálů k uctívání mrtvých s cílem udržet jejich duši „naživu“.
Využívali kosti zvířat a poté i ty lidské
V roce 1980 se v jeskyni Gough’s Cave našly tři podobné nádoby vyrobené z lebek a několik zvířecích a lidských kostí, které poukazovaly právě na kanibalismus. Do pečlivého průzkumu nálezů se poté pustili odborníci z londýnského Natural History Museum, kteří chtěli zjistit, jak dalece mohl být kanibalismus rozšířen.
Jelikož tehdejší obyvatelé používali jako nástroje také zvířecí kosti, brzy zjistili, že stejně se dají využít i ty lidské, což kanibalismus jen posílilo. Aby vytvořili vhodné pohárky na pití z lebek, dokázali opatrně odstranit veškeré maso a pomocí pazourků z křemene a dobového „kladiva“ se jim lebku podařilo rozpůlit a okraje mírně zahladit. Z kosti vrchní části hlavy tak tak vznikla miska.
Tehdejší Britové byli výteční anatomové
„Předpokládáme, že tehdejší lidé byli vysoce kvalifikovaní ve zpracovávání částí lidského těla po smrti, a náš výzkum dokazuje, že bývali výteční anatomové. Zářezy a promáčkliny ukazují, jak detailně byly lebky zbavovány měkkých tkání krátce po smrti dotyčného. Poté se odstranily kosti v obličeji a spodina lebeční. Nakonec byly pečlivě vytvarovány lebeční klenby a opracovány hrany. S ohledem na použité nástroje to byl velice důkladný proces,“ uvedla vědkyně Silvia Bellová.
Tři nalezené lebky zřejmě patřily dvěma dospělým osobám a jednomu zhruba tříletému dítěti. Bývalí osadníci Cheddar Gorge sice vymřeli, ale vzdálení příbuzní další vlny obyvatel, kteří se objevili zhruba před 11 500 lety, dodnes Velkou Británii obývají.