Článek
Server Discovery k tomu poznamenává, že kdyby zákon neomezoval trestní odpovědnost jen na lidi, tak by šimpanz Santino už seděl ve vězení s vyšší ostrahou za házení kamenů a dalších předmětů na lidi.
Studie zveřejněná v časopise Curent Biology dokazuje, že útoky byly předem připravované a plánové a nejednalo se o náhlý projev zuřivosti, ale chladně promyšlenou akci. Podobné způsoby uvažování se dříve však přisuzovaly pouze člověku a ne zvířatům.
:. Santi projevil značnou vynalézavost při hledání munice.foto: ČTK/AP
Švédský zoolog Mathias Osvath začal chování šimpanzů studovat v roce 1997. Mimo jiné si po čase všiml, že dominantní samec nechává tu a tam hromádky kamenů.
Otevřené výběhy ve švédské zoo jsou otevřené kvůli povětrnostním podmínkám jen čtvrtinu roku a šimpanzi jsou na přítomnost návštěvníků mnohem méně zvyklí než jinde. Pět dní před plánovaným sezónním otevřením zoo, začal šimpanz sbírat kameny a shromažďovat je na některých místech.
:. Ukázka ze zabaveného Santiho arzenálufoto: ČTK/AP
Protože kámen letící na překvapené turisty byl nemilým překvapením, snažili se ošetřovatelé podobné zásoby munice objevit a odnést. Nicméně Santino kromě kamenů zařadil do arzenálu i úlomky betonu, který je součástí výběhu primátů. Naučil se rozeznávat, kde je beton narušený. Šimpanz pak byl pozorován jak buší tu a tam do betonu, z něhož byly vystavěny struktury ve středu výběhu. Odlomené kusy přenášel Santino na hromádky blíž k okraji výběhu, kam přicházely jeho živé cíle – návštěvníci.
Přestože hlavním útočníkem byl Santino a samice o jeho jednání nejevily zájem, nejedná se o úchylku jediného zvířete žijícího v zajetí. Útoky a jejich promyšlené plánování byly zaznamenány i při terénních výzkumech v Africe, kde výskyt dvou tlup primátů na území s omezenými zdroji končil vyhlazovacím konfliktem jedné tlupy proti druhé. Kdy jedna tlupa útočila ze zálohy na osamělé příslušníky druhé tlupy, až ji zcela zdecimovala.