Hlavní obsah

Průjem a horečka bývají v pondělí nejčastější výmluvou, proč nejít do práce

Práce je práce, ovšem ne v pondělí. Tento den nejčastěji volají zaměstnanci svým šéfům a asistentkám, že opravdu nemůžou. Že je přepadl průjem, horečka, migréna, nebo si způsobili nějakou zlomeninu.

Foto: Profimedia.cz

"Nemůžu, šéfe. Mám horečku," bývá nejčastější výmluva o pondělcích.

Článek

Podle britské studie vyplynulo, že nejčastějším měsícem, kdy si zaměstnanci vymýšlejí různé nemoci a neobvyklé příhody, aby nemuseli do práce, je leden.

Britové si s oblibou stěžují na problémy spojené se svalovým a kosterním aparátem. Druhou nejčastější příčinou nepřítomnosti v práci jsou virová onemocnění a nemoci spojené se stresem. Závěry vycházejí ze záznamů více než 11 tisíc zaměstnanců z různých částí soukromého sektoru, jak uvedla BBC.

V roce 2008 se v lednu z práce omluvilo tolik lidí, že to v průměru vyšlo na půl dne na každého zaměstnance. Šest oblíbených dnů pro nemocenskou připadlo na 2.-9. leden. Například ve čtvrtek 3. ledna a v pátek 4. ledna do práce nepřišlo celkem pět procent všech zaměstnanců.

Pětatřicet procent osob do práce volá s omluvou v pondělí a jak týden pokračuje, množství chybějících zaměstnanců se snižuje.

Pětatřicet procent osob do práce volá s omluvou v pondělí a jak týden pokračuje, množství chybějících zaměstnanců se snižuje.

"Pondělní nemoci a časté krátké nepřítomnosti mohou být symptomem malého zapojení zaměstnance do pracovního procesu a nízké morálky," uvedl Phiroze Biliomoria, který se na výzkumu podílel.

Namožené svaly, bolesti, stres a deprese 

Skoro čtvrtina lidí jako důvod nepřítomnosti uvedla různě namožené svaly a bolesti zad. Virová onemocnění a nemoci spojené se stresem se na nepřítomnosti zaměstnanců podílely 17 procenty.

Skoro čtvrtina lidí jako důvod nepřítomnosti uvedla různě namožené svaly a bolesti zad. Virová onemocnění a nemoci spojené se stresem se na nepřítomnosti zaměstnanců podílely 17 procenty.

Skoro čtvrtina lidí jako důvod nepřítomnosti uvedla různě namožené svaly a bolesti zad. Virová onemocnění a nemoci spojené se stresem se na nepřítomnosti zaměstnanců podílely 17 procenty. Ženy v práci chybějí o 24 procent více než muži a je u nich skoro dvakrát vyšší pravděpodobnost, že onemocní v důsledku stresu, vyčerpání nebo deprese. Muži jsou zase dvakrát náchylnější než ženy na různá svalová zranění a zlomeniny kostí.

Skoro čtvrtina lidí jako důvod nepřítomnosti uvedla různě namožené svaly a bolesti zad. Virová onemocnění a nemoci spojené se stresem se na nepřítomnosti zaměstnanců podílely 17 procenty. Ženy v práci chybějí o 24 procent více než muži a je u nich skoro dvakrát vyšší pravděpodobnost, že onemocní v důsledku stresu, vyčerpání nebo deprese. Muži jsou zase dvakrát náchylnější než ženy na různá svalová zranění a zlomeniny kostí.

"Lidé pracují více a jsou pod větším tlakem. Proto potřebují více času na zotavení. Někteří zaměstnanci pak mají dojem, že víkend není dost dlouhý, tak si vezmou další den volna. Myslím, že lidé o důvodu své nepřítomnosti občas lžou.

Mají pocit, že je přípustnější vymluvit se na bolest zad než přiznat, že jsou ve velkém stresu. Připustit to je pro ně totiž velmi zahanbující," poznamenal profesor Cary Cooper, zaměstnanecký psycholog z univerzity v Lancasteru.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám